V roce 1997 přišel na svět Acer AcerNote Light, ani nevím kolik těch Acer tam má být a má modelové značení 370PC. Zrovna tahle firma neměla nejlepší jméno, co se použitých materiálů týče a jednu dobu to byla hrůza. Naštěstí tohoto staršího kousku se to netýká a nemá nikde nic prasklého. Jediný co má ulomený, je háček co má držet víko u těla stroje, aby se při přenášení neotevřelo. Při tak trčící součástce, se to dá i očekávat, že neopatrností upadne. Panty jsou pevné, k tomu i tuhé, takže víko krásně drží svoji polohu v jakémkoliv úhlu.
Design toho stoje je docela zajímavý, má takové ladné křivky a za obliny. Když je notebook zavřený, má směrem k vám délku 29cm, zhruba ve dvou třetinách od vás má 30cm a na konci u pantů opět 29cm. Příjemné je i zakulacení hrany, kde se nejvíc zdržují konce dlaní. Poslední co se mi líbí od pohledu jsou reproduktory. Takovéto provedení jsem viděl u firmy Toshiba, třeba na notebooku Satellite S1410-604 nebo Satellite 5200-801. Trochu divný je, že notebook má jen jednu jedinou dvoubarevnou informační ledku. A to o stavu zapnutí, svítí zeleně a vypnutí. Stejná ledka informuje zeleným blikáním, že stroj spí, oranžová znamená, že se nabíjí baterie. Zda pracuje disketovka, disk, CD-ROM to prostě nepoznáte a ani zda máte aktivován Caps Lock, Number Lock či Scroll Lock.
Rozměry jsou na tehdejší dobu v normě, na délkou má 29.5cm a na šířku 22.5cm. Tloušťka se vyšplhala na 5cm a váha na 2.8kg.
PARAMETRY NOTEBOOKU |
|
TYP HARDWARE | JEHO PARAMETRY |
Rok výroby | 1997 |
Procesor | Intel Pentium 133 MHz / FSB 66MHz |
Čipová sada | ALi M1521 ALADDiN 3 |
Paměť | 48MB |
VGA | Chips & Technologies 65550 PCI / 1MB |
Harddisk | Testovaci 4GB / IBM DTCA-24090 |
Zvukovka | Yamaha OPL3-SAx |
LCD | Pasivní 11.6 / barevný 800×600 8bit |
CD-DVD | MATSHITA UJDCD8730 / max. 8X speed |
Pcmcia | 2x Texas Instruments PCI-1131 |
VGA ex. výstup | Ano |
Baterie | 10.8 3500mAH |
Klávesnice | Česká |
Klávesnice je česká, na psaní je příjemná, jde vidět na jejím povrchu, že se i trochu používala. Bohužel kurzory jsou dost zmenšeny, dá se to ale používat. Líbí se mi, že hned vedle šipky směr nahoru jsou klávesy Pq Up a Pq Dn. Docela to usnadňuje listování v nějakém textu a rychlé posuny. Poměrně velké jsou i klávesy Shift a tím to dobré končí. Pořadí spodní levé řady je oni čem, ale aspoň začíná klávesou Ctrl a ne Fn. To samé platí pro spodní pravou stanu, ta je ale zajímavá tím, že neobsahuje ani Ctrl, ani Alt a to se jen tak nevidí. Potom ty klávesy Win, ty nesmí chybět skoro na žádném notebooku, nevím teda zda je někdo používá? Já tedy rozhodně ne. Psát se na tom samozřejmě dá, pokud by jste tento stroj používali denně na práci, tak si člověk samozřejmě na to rozložení zvykne a i na menší kurzory s enterem.
Celý tento stroj pohání procesor Intel Mobile Pentium na 133MHz, mám k sobě 2x 8KB L1 cache a L2 cache je na základní desce o velikosti 256KB. Tím, že je CPU mobilní, tak mu k fungování stačí napětí 2.9V, aby se to nepřehřálo, má procesor pasivní chladič, který je přes celou klávesnici, ten taky zároveň slouží, jako výztuha proti jejímu prohýbání. Pomocí teploměru jsem proskenoval celý stroj, našel nejteplejší plochy, kdy po 3 hodinách neustálých dem ze hry Quake 1, jsem naměřil maximální teplotu 37.2 stupňů a to zespodu.. Nejteplejší místo klávesnice byl její střed s teplotou 32 stupňů a to je určitě v pořádku. Operační paměť je zde standardní ve slotech SO-DIMM po dvou modulech o velikost 32MB plus 16MB a dohromady tedy 48MB.
O zobrazení se stará grafická karta s čipem od známe firmy Chips & Technologies model F65550, ve verzi PCI a ten má k sobě 1MB video paměti. LCD je pasivní 11.6 palců, jeho maximální rozlišení 800×600 a k tomu jen 256 barev. Obraz je jakžtakž, když se dobře nastaví jas a kontrast. To se provádí pomocí kombinace kláves Fn + F2, při stisknutí této kombinace, vyskočí levém horním rohu ikonka a pomocí kláves Fn + šípky vlevo nebo vpravo si ji upravíte. Aby ikonka zmizela, musíte stisknout Fn + Esc. Než jsem na to přišel, měl jsem ji tam snad 10 minut a pořád překážela. Samozřejmě se na tom nedá nic moc hrát, hlavně pokud je hra rychlá a je to hlavně na psaní textu. V tomto stroji nebyl žádný pevný disk, protože majitelé si je většinou nechávali, je tu ale potřeba redukce, která naštěstí v notebooku zůstala. Přístup je k němu však snadný, povolí se jeden šroubek a oddělá krytka. Jinak celá základní deska používá ke svému chodu chipset od firmy ALi Aladin 3.
O zvukovou kulisu se zde starají dva reproduktory, které jsou jakoby vysunuté z těla notebooku v obou rozích a v nich jsou zároveň panty. Z mého subjektivního pohledu, je toto nejideálnější řešení zvuku. Ať dáte víko s LCD jakkoliv, hrají pořád stejně, dokonce i dobře a pro svůj bass využívají tělo celého stroje. Především by tohle měly mít všechny multimediální notebooky, které mají ovládání CD nebo MP3 na předním straně, jak už jsem zmínil třeba u firmy Toshiba a nevím proč to firmy nedělaly v takovém provedení častěji. Hlasitost se ovládá pomocí Fn + F5, při stisknutí této kombinace, vyskočí levém horním rohu ikonka a pomocí kláves Fn + šípky vlevo nebo vpravo si ji upravíte. Aby ikonka zmizela, musíte stisknout Fn + Esc. Rychlé ztlumení zde není. Umístění zdířek pro sluchátka, mikrofon a vstup je zezadu. To má třeba výhodu při zapojení zesilovače, ale na sluchátka to moc dobrý není.
K tomu aby to hrálo je zapotřebí zvuková karta a její čip je od firmy Yamaha OPL3-SAx. Zajímavé je, že nemá žádnou podporu v BIOSu, který je strašně chudý a jeho obrázky jsou úplně nahoře. Pokud se budou hrát hry pod operačním systémem MS-DOS 6.22, musí se nahrát malá utilita, ve které se dá vše nastavit a pro tu taky doporučuji inicializovat touchpad. Pro spouštění programů, použít nějakého ze správce souborů jako například M602. Zvukovku Windows 95 rozpoznal, ale ovladače neměl a jsou potřeba je nainstalovat. Zvukovka dovoluje používat softwarové General MIDI různé kvality a i nastavení basu plus výšek. Zkoušel jsem například Descent 1 s GM soft a hrálo to pěkně. Sem tam se sice hudba na půl sekundy přerušila, ale kvalita hudby je i za tu cenu úplně jinde než FM syntéza.
Po zapojení zdroje se začala baterie dobíjet, po nabití jsem zdroj odpojil a notebook se hned vypnul. Konektivita je standardní, COM1, LPT1, VGA, koncovka PS/2, a 2x PCMCIA. Má to jeden zvláštní konektor, do kterého se připojuje disketová mechanika, kterou já nemám. Testoval jsem CD-ROM, ta funguje spolehlivě, má maximální rychlost 8X a její dvířka jdou otevřít i bez zapnutí notebooku.
VÝKON V MS-DOS 6.22
Testy
|
Výsledek |
Jednotky
|
---|---|---|
VGA benchmark v1.0C | 94.3 |
FPS
|
DOOM v1.9 | 58.8 |
FPS
|
QUAKE v1.06 / 320×200 | 28.1 |
FPS
|
QUAKE v1.06 / 640×480 | 9.5 |
FPS
|
PC Player Benchmark / 320×200 | 30.7 |
FPS
|
PC Player Benchmark / 640×400 | 12.5 |
FPS
|
HWinfo 4.7.8: CPU 16bit s celými čísly | 101694 |
Dhrystones/s
|
HWinfo 4.7.8: CPU 16bit s plovoucí čárkou | 116686 |
Whetstones/s
|
HWinfo 4.7.8: CPU 32bit s celými čísly | 327 |
Bodů
|
HWinfo 4.7.8: HDD čtení z vyrovnávací paměti | 5640 |
KB/s
|
HWinfo 4.7.8: HDD náhodné čtení | 936 |
KB/s
|
HWinfo 4.7.8: Přístupová doba HDD | 12.1 |
ms
|
HWinfo 4.7.8:: Rychlost čtení CD-ROM | 900 (6x) |
KB/s
|
VÝKON VE WINDOWS 95
Testy
|
Výsledek |
Jednotky
|
---|---|---|
VGA benchmark v1.0C | 88.8 |
FPS
|
DOOM v1.9 | 53.4 |
FPS
|
QUAKE v1.06 / 320×200 | 25.8 |
FPS
|
QUAKE v1.06 / 640×480 | N/A |
FPS
|
PC Player Benchmark / 320×200 | 30.6 |
FPS
|
PC Player Benchmark / 640×400 | 12.5 |
FPS
|
AIDA32 v3.80: Propustnost pamětí čtení | 112 |
MB/s
|
AIDA32 v3.80: Propustnost pamětí zápis | 66 |
MB/s
|
Final Reality – 640×480 16bit | 0.63 |
Bodů
|
Závěrečný verdikt:
Klady: Použití mobilního procesoru Pentium i jeho snadná výměna. Jednoduchý přístup k pevnému disku. Notebook je hlučný, jak je hlučný pevný disk. Dobrý přístup a i rozšíření paměti RAM je pohoda.
Zápory: Rozložení klávesnice mohlo být mnohem lepší a špatně jsou malé kurzory. LCD v podstatě jen na text. 😀
BIOS
„Zrovna tahle firma neměla nejlepší jméno, co se použitých materiálů týče a jednu dobu to byla hrůza.“
– Tohle platilo až o deset let později. V této době šlo o jedny z nejlepších notebooků na trhu, s velmi dobrou reputací. Acer vyráběl pro TI (a celé to přešlo úplně pod něj někdy v této době). Pro představu – třeba modely TravelMate byly vnímané podobně jako Toshiba Tecra a IBM ThinkPad.
Jasně, myslel jsem tím dobu, kdy většina obyčejných lidí si mohla koupit notebook této značky. Bohužel to bylo dřív. Však je tu mám, třeba Acer http://www.clous.cz/acer-travelmate-513t/ nebo http://www.clous.cz/acer-travelmate-721tx/ navíc mám plnou krabici těmto podobných Pentium 1-2-3, co jim prostě víko visí na kabelu. Pokud bude hodnotit známe firmy, je Acer bohužel dole.
Bylo pár modelů, které s tím měly problém, ale v té době to nebyla jen záležitost Aceru – všichni nějak bojovali s tím, jak se rychle zvětšily úhlopříčky displejů a klouby dostaly víc zabrat. Někdy tak kolem roku 2003 se to postupně začalo u určitých řad zhoršovat kvůli zlevňování (přestože hi-end byl pořád ok) a nejhorší situace byla tak 2006. Dnes už je zase Acer špička a ten člověk, kterého za všechny tyto průšvihy vyhodili, přešel do Lenova. Ostatně jeho rukopis je tam už roky dobře vidět.
Což o to, klouby jsou ještě v pohodě, ale levný materiál se na víku podepsal prasknutím. Kvantita se podepsala nad kvalitou. Já se ani nedivím, po roce 2000 zažívaly počítače boom a někdo musel být levný a méně kvalitní 🙂