Když se tento počítač Schneider/Amstrad CPC 464 dostal na trh v roce 1984, bylo to takové malé evropské zemětřesení. Svět byl tehdy úplně nadšený z jakéhokoliv počítače, ale ne všechny dosáhly na metu prodávat se dobře v několika zemích. Hned tedy v prvním roce (1984) se jich od léta prodalo 200.000 kusů a roku 1985 si jich zákazníci koupili přes 600.000. Nejvíce rozšířené byly ve Velké Británii, Německu, Španělsku a Francii. Obzvláště rok 1985 byl pro tento počítač příznivý, jelikož v německém časopise CHIP 12/85 byla anketa o nejlepší 8-bit roku a vyhrál právě Schneider/Amstrad CPC 464. V 16-bitové kategorii první příčku obsadil krásný stroj Atari 520ST.
Za dob komunistického režimu, a taky po něm, ho vlastnilo určitě pár i lidí v ČSSR, později v ČSFR, a náležitě si jej užívalo. Parádní bylo, pokud jste ho koupili, že byl v balení i monitor.
Ten mohl být monochromatický se zelenou barvou (spíše jen pro text) nebo barevný a ten byl určen především na hry. Navíc v samotném stroji je zabudovaný i magnetofon a to bylo též super. Takže jste si na stůl dali monitor, před něj položili samotný počítač, vše jednoduše propojili a už to valilo. V samotném monitoru je totiž zdroj, který zároveň napájí počítač, tak i magnetofon a všeho všudy tedy jen tři kabely.
Musím pochválit i klávesnici, která jde velice lehce a i po těch letech stále dobře funguje. Má dokonce numerický a též kurzorový blok. Takže na tu dobu takový skoro profesionální přístup a na hry se používal joystick. Koncovka na něj je na tu dobu zcela standardní, jaké používaly počítače Commodore anebo Atari. Tím, že je všechno integrováno do jednoho celku, tak vznikla taková vysoká dlouhá nudle. Právě výška se mi moc nelíbí, hlavně pro delší psaní. Jak plynul čas, základní deska počítače se později zcvrkla a i některé konektory se přestěhovaly.
Vím, že je těžké srovnávat počítače mezi sebou, ale když se mrknete na parametry, zjistíte, že se hodně podobá ZX Spektru.
Pokud pomineme kolik co stálo, přijde mi mnohem lepší tento počítač než u nás legendární Didaktik Skalica. Už jen proto, že má zabudovaný zvukový čip, který se ve hrách samozřejmě hodně používal a hlavně mohly znít melodie už na začátku před samotným hraním. Dokonce má i zabudovaný reproduktor, stejně jako třeba Sharp MZ-800, ze kterého hraje krásná mono hudba, někdy i v samotné hře a k tomu zvukové efekty. Dá se taky regulovat hlasitost pomocí potenciometru, který je na pravé straně stroje a má, což je hodně super, stereo výstup na sluchátka. Tam jste si mohli zapojit místo zmiňovaných sluchátek nějaký 
zesilovač + repro, mít to stereo a taky hodně nahlas.
Potom tu máme grafiku, která je na tom o hodně lépe. Ovšem existují hry, které kopírovaly ZX Spektrum, ty ovšem tady netrpěly přebarvováním, kdy se vám postavička zbarvila do barev z pozadí anebo obráceně. Hra potom samozřejmě za moc nestojí a nevyužívá potenciálu toho stroje. Dokonce někdy i hudba zněla dost podobně jako u ZX Spectra, tím myslím takové to pípání. Pokud se ale hra portovala s tím, co všechno tenhle počítač dokáže, byl výsledek úplně někde jinde a spíše blíže ke Commodore 64. Přesně tahle sestava se prodávala v Německu za 1500 německých marek, kolik to bylo Kčs nevím, ale určitě hodně.
Parametry:
- Předpokládaný rok výroby: 1984
- Procesor: Zilog Z80A (4MHz)
- Paměť RAM: 64KB
- Paměť ROM: 32KB
- Kazetová mechanika: Ano
- Video: UMC UM6845R (SP) / 160×200 pixelů 16 barev z 27 možných / 320×200 pixelů 4 barvy / 640×200 pixelů 2 barvy / Cinch video + RGB
- Zvuk: AY-3-8912 stereo / 3 tóny / 7 oktáv a bílý šum
- Systém: BASIC, dále možno – Logo a CP/M 2.2
- Klávesnice: Anglická QUERTY
Něco o hře – 4X4 Off-Road Racing
Hra vyšla v roce 1988 a vydala ji firma Epyx. Jak sám název hry napovídá, jde o auta Off-roady, takže silnice bude připomínat spíš pravý pruh naší dálnice D1 a horší okrskové silnice. Navíc zde ve hře leží na silnici i různé předměty, jako klády, kamení, pneumatiky a sem tam i strom. Když se statnému stromu nevyhnete, je to stoprocentní výbuch a sní smrt. Ostatní překážky jen většinou poškozují auto, jako defekt kola, motoru a další, plus v některých verzí i auto naskočí, udělá přemety, nebo jede po dvou kolech. Dobré je před jízdou koupit právě náhradní díly, benzín, vodu, olej a další ingredience. Pokud se auto porouchá, odstavíte ho, opravíte, přijdete ale o čas a peníze, pokud náhradní díly nemáte koupené.
V podstatě tedy vznikla 8-bitová světová čtyřka počítačů, která má společné herní tituly a každý stroj to zvládal po svém. Za tímto účelem jsem si v minulosti zřídil herní seriál „Válka 8-bitů„, abych se dopátral na vlastní kůži, jakou mají kvalitu jednotlivé herní platformy a Schneider/Amstrad CPC 464 si nevede vůbec špatně. Je na tom rozhodně lépe, než náš mladší Didaktik Skalica a to tedy hlavně po stránce grafické. A to i když si Didaktik Skalica rozšíří RAM na 128KB + dodá Didaktik Melodik.
Můj první počítač, takže dle dávných pravidel poctivého „fanboyovství“ rozhodně ten nejlepší ze všech! 😉 A mám k němu barevný monitor, který mi jistý bývalý šéfredaktor Score velmi závidí! (Jestli se tu mihne, přikládám vzkaz – cha chá! :)) Plus jsem k němu pořizoval DDI-3 rozhraní, abych mohl nahrávat hry z flashek (dá se stále koupit).
Barevný monitor by se šikl, ale osobně bych si ho zapojil k Amstrad CPC6128. Má přeci jen více možností a Gotek s ním jede pohodě 🙂 Chápu, že první je ale první 🙂