Magické datum 02.02.2020 a karty… Hráli jste někdy hru Černý Petr? Pokud ano, tak černý počítač Commodore plus/4 od firmy Commodore z roku 1984 by byla právě
tahle karta a tu nikdo nechce. Samozřejmě, dnes už na tom nezáleží, je to uznávaný veterán, ať už se do dějin zapsal jakkoliv. Nějak se ale začátek napsat musí, tak se tam přeneseme. Je rok 1984. Na trhu se prodávají velice úspěšně jeho bratři Commodere VC 20 (1980) a Commodore 64 (1982). Všechno, co si pustíte na VC 20, pustíte i na C64 a to bylo důležité! Lidi jsou nadšení, skvělá hudba, grafika a vzniká obří softwarová podpora. Pro oba vychází hry jako na běžícím pásu a v tom se vynoří právě Commodore plus/4. Nic z toho, co vzniklo okolo jeho dvou bratrů, se na tomto počítači nedá spustit a má se tedy začít od začátku?!
No nezačalo, jak se rychle se na trhu objevil, tak i rychle zanikl. Takže v roce 1985 byl jeho pohřeb do černé hlíny. Samotný C64 se prodával od roku 1982 až do 1994 a tento počítač jenom 1984-1985. Tady ještě dodám, že když šel tento počítač na trh, tak ho doprovázel také slabší kompatibilní bratr Commodore 16 (1984), který si lidé pletli s VC 20 a C64. To protože vypadaly vzhledově identicky, jen se lišily názvem a barvou. Ne příliš znalý člověk si mohl koupit úplně něco jiného, než co původně chtěl, bylo to dost matení zákazníků.
Pravda, byl mířen trochu na jiný trh a to spíše jako kancelářský pomocník. Má totiž v části paměti 64KB ROM už natvrdo zabudované programy: Textový editor, tabulkový procesor a databázi s grafy. Že je to neuvěřitelné… Asi ano, ale proč se to tedy neuchytilo? Odpověď je samotná minulost, člověk nemusí nikde nic hledat, prostě to proti konkurenci nestálo za nic. Ale ta představa… Zapnete počítač, zvolíte textový editor, který se spustí rychle z ROM a do tří vteřin můžete psát. Nějaký text vyplodíte, vytisknete a máte hotovo. Zní to dobře, chytlavě a přesto bez úspěchu.
Další věc, co zákazníky určitě nakrkla, byly atypické konektory na kazeťák a joystick. Hlavně joystick měl už v podstatě svůj standard v podobě devíti pinové koncovky, co vypadá jako sériový port COM na PC.
Co člověka určitě potěšilo, bylo tlačítko reset, které VC 20 ani C64 nikdy z výroby neměly a objevilo se až na Commodore 128 (1985). Taky novější programovací jazyk Basic ve verzi 3.5 a k tomu 60671 Bitů volné paměti. Pro člověka, co se chtěl učit právě tento jazyk, to rozhodně nemusel být špatný počítač na seznámení. Kdo chtěl ale hrát hry, vyhnul se tomuto počítači obloukem, ne že by žádné nezvládl, a je jich docela dost. Jsou takové jednoduší, protože stroj neumí sprity, které tak krásně rozhýbou grafické objekty a pozadí. Já si hry bohužel zkusit nemůžu, je k tomu potřeba joystick, který nemám, ale snad ho někdy seženu. Určitě by nebyla špatná i disketová mechanika VC 1551, která byla určená přímo pro tento stroj, protože byla třikrát rychlejší než přes sériový port klasická VC 1541 určená pro C64 a kterou taky můžete použít k tomuto stroji.
„Všechno, co si pustíte na VC 20, pustíte i na C64“ se vzalo kde? Ty počítače spolu nejsou kompatibilní (nepočítáme-li souborový formát a možnost nahrát program v Basicu 2.0).
Jinak nepopularita Plus/4 a C116 byla založena hlavně na negativních reakcích časopisů zaměřených na uživatele C64 a týká se spíš USA, tam o cenovou optimalizaci tolik nestáli.
V Evropě, kde jsou lidi přeci jen šetrnější, byl rozšířený hlavně v Německu a Maďarsku, počítače se prodávaly ještě 1988 nebo 1989 roku! (Pamatuju ještě v létě 1989 ve Franfurtu jeden regál kazet s hrami pro C64 a stejně velký regál kazet s hrami pro C116 a Plus/4.)
Pro snížení počtu čipů a tím i ceny se srazily tři čipy do jednoho – dvě třetiny křemíku VIC-II v C64 zabírají sprity, ty šly tedy pryč a místo nich nastoupily barevné palety (121 barev!), dvoukanálový zvuk a obsluha periferií.
Absence spritů neměla podle původních plánů vadit, protože narozdíl od „herního“ Commodore 64 byl Plus/4 určený pro vážnější použití.
Hlavně díky velkému počtu barev můžou vypadat hry na Plus/4 skvěle – z poslední doby Alpharay http://www.psytronik.net/newsite/index.php/plus4/117-alpha nebo Majesty of Sprites 1 http://www.psytronik.net/newsite/index.php/plus4/68-majesty a 2 http://www.psytronik.net/newsite/index.php/plus4/76-majesty-2 .
Takže Plus/4 je mezi osmibity velmi boží!
Ale zbytečná snaha, když Tramiel prodával C64 za 200 USD a „cenově optimalizovaný“ Plus/4 za 300 dolarů (na evropském trhu byla cenová politika příznivější, navíc trh „seriózního výpočetnictví“ se tou dobou už přesouval k mnohobitům a nastavit vysokou cenu, protože to budou kupofvat firmy, které na cenu tolik nekoukají, už u Plus/4 nikoho nenapadlo).
Problém „kancelářského“ balíku v Plus/4 byl ovšem ten, že to byly prostě mizerné programy jak od nějakého studenta. Cokliv nahraného z cartridge, kazety nebo diskety bylo mnohem lepší.
No nezkoušel jsem to, ale říkal jsem si, že ti dva VC20 a C64 jsou stejní, jen RAM je u C64 větší 🙂 ale když to říkáš, tak jsem to škrtl 😀 Dík
Nejsou stejní, ba i ten chlebník má trochu jiný tvar (moderní C64 Maxi má ve skutečnosti obal z VIC-20, ne z C64!).
Dokonce je ta vzájemá kompatibilita VICu a C64 asi tak stejná, jako kompatibilita C64 a Plus/4 (t.j. připojím disketovku, přečtu disketu, načtu a spustím program v Basicu a tím to končí).
Počítač je to hezký, klávesnice moc kvalitní není, proti C64. Konektor joysticku mi přijde přístup jako měla Skalica u Didaktiku M a to je škoda. Protože mám joysticků dost, ale žádný tam nezapojím. Možná že jich za ten rok vyrobili tolik, že ještě v roce 1988 se mohl prodávat, ale ne už vyrábět. Jak si počítač stojí dnes, je věc jiná a do historie nepatří. V minulosti to byl propadák a tak to i zůstane 🙂
Klávesnice je u Plus/4 stejná jako u Amigy. Pokud špatně spíná, stačí rozebrat a vymést prach, je na něj háklivá.
C116 má chicklet, C16 má stejnou jako Commodore 64.
Joysticky se daly koupit oficiální Commodore (s jiným konektorem se používaly i u C64) nebo redukce.
https://coolnovelties.co.uk/coolnovelties/commodore-c16-c64-c128-vic-20/64-commodore-c16-plus-4-c116-to-atari-joystick-adapter-0705693506401.html
Díky za odkazy na ty hry, docela mi z toho spadla brada 🙂 Možná bych si plus čtyřku taky mohl pořídit, ceny jsou pořád příznivé, a ta barevná paleta, to je něco. Nechápu, proč u pozdějšího Commodore 128 tu paletu nepřidali také, když už to byl tak celkově složitý stroj. Mohla tam vzniknout celá generace nových bombastických her, takhle je těch C128 only jen pár.
Podle „The 8-bit Guy“ vznikl tenhle stroj jako totální low-end pro SOHO. Proto ty vysoce integrované čipy a ošizený zvuk. Ale pak Tramiel odešel do Atari a commodorský management tomu nasadil cenu jako za super home mašinu nové generace.