Souboj Titánů může začít. Ale moment… Titán je jen jeden a to Intel. Takže beru zpět, hon na Titána může začít a ti, co dohání, jsou Cyrix s AMD. Aby to bylo co nejvíce spravedlivé, tak pro rok 1996 jsem do skupiny MEDIUM vybral pracovní frekvenci 133MHz, jenže procesory Cyrix i AMD pracují trochu jinak a používají zkratku PR (Performance Rating), aneb jaký výkon můžete očekávat? Samozřejmě jejich číslo PR133 jasně dává najevo, že se má porovnávat výkon s Pentiem 133MHz a tak co bylo lepší koupit?
Intel nijak rozebírat nebudu, ale testovaný CPU pochází z roku 1995, což byl TOP procesor té doby, nic lepšího tehdy nebylo. Jeho nastavení má parametry 2 x 66MHz a to se rovná 133MHz.
U AMD byly trochu problémy, chtělo své procesory do socketu 5 + 7 vydat už dříve, někdy v roce 1995, ale nakonec se to povedlo až koncem března 1996 a to jen modelům s označením PR75 a PR90. Ty se vyráběly na technologii 500nm, potom ale budoucí CPU AMD ještě trochu předělalo při přechodu na 350nm a v červnu spatřil světlo světa PR100 za 3000 Kč. Ovšem procesor AMD K5 PR133, který se zde testuje, vyšel až v říjnu 1996 a byl o něco dražší. Co se mi ale líbí u celé série K5, je to označení. To písmenko K znamená Krypton a ten se vyskytuje u akčního hrdiny Supermana. Takže pro firmu AMD byl opravdu procesor Intel Pentium takový Superman, kterého je potřeba zkrotit Kryptonitem. Bohužel Superman (Intel) už byl moc rychlý, v té době už Pentium běhalo na 200MHz a Kryptonit moc pomalý, jelikož AMD PR166 vyšlo až 1997. Výkon také nebyl nijak oslnivý. Spíš by se dalo říci, že někde byl výkonnější ten a jinde onen. Ovšem AMD K5 PR133 pracovalo jen na 100MHz v nastavení 1.5 x 66MHz. Kdyby se tedy porovnávalo podle MHz, AMD by bylo lepší, jenže AMD to s MHz dotáhlo jen na 133MHz jako PR200 a v té době se už stejně přihrnulo AMD K6.
Když Cyrix v roce 1995 představil na papíře svůj procesor 6×86, vypadalo to jako dobrý konkurent. Začal je chrlit už na začátku roku 1996 a model nesl jednoduché označení 100. Rychle ho ovšem následovaly další a v červnu dokonce i ten nejsilnější P200+GP (150MHz). Jenže jeho FSB bylo 75MHz, což čipové sady od Intelu nepodporovaly, takže tu nastal trochu problém se základními deskami. Muselo tedy přijít na řadu něco s čipsetem VIA anebo SiS. Ne každý v to měl důvěru, jelikož ani tak nebylo 100% jisté, že tam právě toto nejrychlejší CPU pojede, protože mohly mít starý BIOS. To se ale netýká zde testovaného 6×86 P133+GP, který potřebuje FSB 55MHz krát 2, aby dosáhl 110MHz. Další problém byla výrobní technologie o 650nm, která potřebovala dost vysoké napětí pro svůj provoz a díky tomu se procesory šíleně zahřívaly. Tehdejší malé chladiče měly co dělat, aby uchladily něco přes 20W a pokud se jim to nepovedlo, mohlo docházet k zamrzání celého PC anebo se dokonce procesor mohl i zničit.
Ale ať to bylo AMD či Cyrix, byla to zdravá konkurence, která nutila Intel své procesory prodávat levněji. Kdo však měl zkušenosti se stavěním počítačů, mohl mít za docela levný peníz i relativně výkonný stroj bez Intelu. Pokud byste chtěli porovnávat procesory tedy i v aplikacích, museli by to být takové, které byly dostupné pro dané období, čili z let 1996-1997. Byly to hlavně 16-bitové a v tom Cyrix docela vynikal. Stejně si člověk potom musel koupit něco silnějšího, protože je to takové povinné schodiště směrem vzhůru a co schod, to nějaká obměna hardware. Hlavně pro hraní her to bylo potřeba, vzhledem k jejich rychlosti vývoje.
Pokud jste takový počítač Intel Pentium 133MHz, 8MB RAM, 850MB HDD, VGA PCI – většinou nějaká od společnosti S3 Graphics, barevný 14 CRT monitor, klávesnice, myš, CD-ROM 8x + zvuková karta, chtěli mít, tak to vyšlo na nějakých 42000Kč. Musíte si ale ještě připočíst 3D akcelerátor 3DFX Voodoo 1 od Diamond Monster 3D a ten stál přibližně 10000 Kč.
Všechny tři procesory prošly základní deskou A-Trend ATC-1000, ve které je 16MB RAM. O 2D obraz se stará Cirrus Logic CL-GD54M30 1MB a o 3D 3DFX Voodoo 1 Diamond Monster 3D se 4MB. Hudbu a zvukové efekty produkovala zvuková karta Sound Blaster 16 (CT2290). Jako HDD jsem použil spolehlivý IDE SSD 32GB. Zkoušel jsem procesory přetaktovat, ale Pentium 133MHz + AMD K5 PR133 jedou na maximum FSB 66MHz základní desky, takže se přetaktovat nedají. Za to Cyrix s dobrým chlazením se nechal ukecat o stupínek výš a šlapal jako PR150+GP. Byl zcela stabilní, jelikož test CPU MARK 2.1 na tak pomalých procesorech trvá skoro hodinu a také jsem nechal hru Quake 1 běhat v demu přes 30 minut. Chladič pro Pentium 3 to zvládal na jedničku a byl sotva vlažný.
Hra Duke Nuken 3D (1996) nemá měření FPS, ale můžete si ho zobrazit. Moje měření proběhlo tak, že jsem pobíhal po ulici v prvním epizodě a nakonec se zastavil na určitém místě, kde bylo snímků nejméně a ty jsem zaznamenal. Podobné je to i u hry Blood.
U Descent 2 (1997) tam jsem vytvořil demo s náročnější akční scénou, kdy při hodnotě štítu 77% vždy udělám snímek, aby byl měřený bod v čase co nejpodobnější.
Test v MS-DOS |
|||
Výkon ve hrách | Intel Pentium 133MHz | AMD K5 PR133 | Cyrix 6×86-P133+GP |
DOOM | 46.7 FPS | 46.7 FPS | 55 FPS |
DOOM 2 | 43.6 FPS | 43.6 FPS | 36.9 FPS |
QUAKE 1 320×240 | 21.1 FPS | 16.7 FPS | 13.2 FPS |
Wolfenstein 3D | 91.4 FPS | 89.4 FPS | 85.4 FPS |
Duke Nuken 3D 320×200 | 47 FPS | 48 FPS | 43 FPS |
Duke Nuken 3D 640×480 | 17 FPS | 15 FPS | 13 FPS |
Descent 2 320×200 cockpit | 35.03 FPS | 39.51 FPS | 31.06 FPS |
Descent 2 640×480 cockpit | 12.39 FPS | 14.79 FPS | 10.50 FPS |
Blood 320×200 | 22 FPS | 25 FPS | 22 FPS |
Blood 640×480 | 9 FPS | 7 FPS | 7 FPS |
Superscape 1.0c | 82.3 FPS | 83.3 FPS | 109.5 FPS |
PC Player Bechmark | 30.6 FPS | 30.1 FPS | 28.4 FPS |
PC Player Bechmark 640×400 | 12.5 FPS | 11.6 FPS | 13.6 FPS |
Jak vidíte, Intel a hra Quake 1 jsou prostě spárovaní, toto spojení mělo velkou váhu a bylo dost propagováno. Pět FPS je prostě dost a Intel toho náležitě využíval u jedné z nejpopulárnějších Doomovek (3D střílečky). Nejhůř dopadl Cyrix, ale jinak na ostatní hry v 320×200 je dobře použitelný.
A teď testy s 3D akcelerátorem 3DFX Voodoo 1.
Test ve Windows 95 s Voodoo 1 | |||
Výkon ve hrách | Intel Pentium 133MHz | AMD K5 PR133 | Cyrix 6×86-P133+GP |
QUAKE 1 640×480 | 24.2 FPS | 21.6 FPS | 15.0 FPS |
Forsaken 640×480 | 30.10 FPS | 26.82 FPS | 17.21 FPS |
Final Reality | Intel Pentium 133MHz | AMD K5 PR133 | Cyrix 6×86-P133+GP |
Robots | 9.46 FPS | 10.55 FPS | 6.6 FPS |
City scene | 12.91 FPS | 14.55 FPS | 8.57 FPS |
Celkově |
1.43 RM | 1.44 RM | 1.10 RM |
CPU MARK 2.1 | Intel Pentium 133MHz | AMD K5 PR133 | Cyrix 6×86-P133+GP |
Test 1 registrů | 74.6 Bodů | 71.8 Bodů | 80.0 Bodů |
Test 2 plovoucí čárky | 28.5 Bodů | 24.2 Bodů | 25.1 Bodů |
Test 3 s celými čísly | 198.5 Bodů | 177.5 Bodů | 296.6 Bodů |
Celkově | 211.4 Bodů | 190.2 Bodů | 289.4 Bodů |
AIDA 32 RAM test | Intel Pentium 133MHz | AMD K5 PR133 | Cyrix 6×86-P133+GP |
Čtení | 38 MB/s | 32 MB/s | 78 MB/s |
Zápis | 86 MB/s | 86 MB/s | 45 MB/s |
AMD K5 PR133 už tedy moc nezaostává a bylo tedy docela dobrou alternativou, pro ty, co chtěli výkonnější PC, ale zase nechtěli utrácet moc. Hlavně jeho výkon nutil, aby Intel i tak své dobré procesory zlevnil. Bohužel Cyrix je hodně vzadu a hry mu moc nešly, ve spojení s nějakou 3D grafickou kartou.
Test ve Windows 95 s Voodoo 1 při přetaktování | |||
Výkon ve hrách | Intel Pentium 133MHz | AMD K5 PR133 | Cyrix 6×86-P150+GP |
QUAKE 1 640×480 | 24.2 FPS | 21.6 FPS | 16.1 FPS |
Forsaken 640×480 | 30.10 FPS | 26.82 FPS | 18.95 FPS |
Final Reality | Intel Pentium 133MHz | AMD K5 PR133 | Cyrix 6×86-P150+GP |
Robots | 9.46 FPS | 10.55 FPS | 7.1 FPS |
City scene | 12.91 FPS | 14.55 FPS | 9.85 FPS |
Celkově |
1.43 RM | 1.44 RM | 1.16 RM |
CPU MARK 2.1 | Intel Pentium 133MHz | AMD K5 PR133 | Cyrix 6×86-P150+GP |
Test 1 registrů | 74.6 Bodů | 71.8 Bodů | 87.5 Bodů |
Test 2 plovoucí čárky | 28.5 Bodů | 24.2 Bodů | 27.3 Bodů |
Test 3 s celými čísly | 198.5 Bodů | 177.5 Bodů | 323.2 Bodů |
Celkově | 211.4 Bodů | 190.2 Bodů | 315.5 Bodů |
AIDA 32 RAM test | Intel Pentium 133MHz | AMD K5 PR133 | Cyrix 6×86-P150+GP |
Čtení | 38 MB/s | 32 MB/s | 85 MB/s |
Zápis | 86 MB/s | 86 MB/s | 49 MB/s |
Tragédie ve hrách pokračuje, i když je procesor Cyrix 6×86 P133+GP přetaktován jako P150+GP a ani tím nepřekonal své konkurenty na základních taktech. Je to škoda, jelikož v samotných CPU testech + práce s pamětí, by dala předzvěst, že musí všechny porazit, ale realita je úplně jiná.
Leták naleznete v časopisu Score z roku 1996 a měsíc prosinec.
Tak toto som zažil na vlastnej koži a je celkom fajn po tých rokoch si to pripomenúť.
Osobne som vtedy od začiatku išiel cestou Intel-u, postupne od 90-ky, 120, 166, 200 a 233MHz, posledné 3 druhy už s podporou MMX.
Fakt je to už dávno …
Jako velký fanda AMD budu asi zaujatý, ale i vývojáři her byly dost často dotovaný výrobci HW. A Intel patřil k nejštědřejším. Proto byly některé hry optimalizovány lépe na daný typ CPU nebo GPU.
Jinak opět moc hezky zpracovaný článek. Jen tak dál!
Dík 🙂 Bohužel v té době byl dlouho lídr Intel a konkurence jeho výkon jen doháněla. Tak je logické, že vše vznikalo na Intelu. Cyrix by byl i dobrý, kdyby neodflákli FPU, jelikož výrobci her ho začali dost používat (Quake 1) a AMD nestíhalo. U grafik určitě boj byl, přeci jen ATi, nVidia i 3DFX měli každý svoje zájmy. U GPU při soubojích ATi vs nVidia to bylo už viditelné. Nikdy jsem ovšem nepochopil, proč do toho výrobci her šli, když to potom hru trochu poškozovalo a zároveň s tím i určitou herní skupinu s jiným HW. Zřejmě hodně peněz.