Digital HiNote CS450

Čím je notebook starší, tím je určitě zajímavější, avšak je s ním méně zábavy, jako například se strojem od firmy Digital a model HiNote CS450. Když se s ním vrhnete na hry, tak rychle zjistíte jeho limity, jako například pasivní LCD, které je aspoň barevné a absenci zvukové karty. Na rok 1994 nic neobvyklého, ale dnes… Můžeme tak obdivovat, že něco takového vůbec vzniklo. Různých společností podobných strojů vyprodukovalo opravdu hodně, spousta jich je takříkajíc universálních, kdy jejich konstrukce pojme hardware z let 1993 až třeba 1996 a výrobce tak ušetřil na vývoji. Asi nejjednodušeji se měnilo LCD, které mohlo být černobílé – tedy nejlevnější, barevné pasivní – taková cenová střední cesta, nebo barevné aktivní – to nejlepší a nejdražší. Byla to taky jedna z věcí, která výrazně cenu stroje zvyšovala, nebo naopak snižovala a jen záleželo na finanční situaci. To ovšem nemuselo být podmínkou, někdo kdo chtěl jen psát texty, mít to tedy jako lepší psací stroj, tudíž si určitě vybral ono černobílé a dál nic neřešil. Pasivní barevné, které je i na tomto stroji, trochu rozšiřuje další možnosti, jako jsou práce s obrázky v textu, i samotné prohlížení obrázků, ale i hraní her typu: adventura, strategie anebo krokových RPG. Hry budou ale doprovázeny jen zvukovou kulisou z PC spíkru a proto se tento notebook na hraní moc nehodí.

Když si notebook vezmete do ruky a kouknete se na obrázky, tak zjistíte, že nejsou vidět žádné krytky ani šroubky a štítky taky nic. Řešení je prosté, vše je zpřístupněno zvednutím klávesnice, což mi přijde jako otevřít kapotu u auta a zkoumat motor. Máte tím přístup ke všemu, k baterii, k pevnému disku a taky k operační paměti. Když  se pak podíváte na onu kapotu s klávesnicí zespodu, zjistíte, že štítky jsou ukryté právě zde a je tam i napsané potřebné napětí pro uvedení do provozu. Je to uděláno velice jednoduše a prakticky. Díky použitým na materiálům je i dnes tento stroj v úchvatném stavu a jediné, co mu schází, je gumička proti klouzání na stole. I rozměry se nesou ve znaku malého notebooku, které mají na délku 285 mm a na šířku 220 mm. Tloušťka se pohybuje okolo 45 mm a váha je přívětivých 2485 gramů. 

Procesor:  Intel 486DX2 na frekvenci 50MHz a obsahuje jen 8KB L1 cache. Jeho pracovní napětí je 3.3V a je pasivně chlazen. Takže jediné, co uslyšíte, je hluk pevného disku a nebo pronikavého spíkru. 

Grafická karta: nese název Chips & Technologies, čip má označení F65540 a ten má k sobě vlastní paměti o velikosti 1MB. Žádné 3D funkce od něho rozhodně nečekejte a jako celek připojená přes ISA-VLB sběrnici. LCD je pasivní, má relativně dobrý obraz o velikosti 9.5 palců, k tomu maximální rozlišení 640×480 a 256 barev. Panty mají mírnou vůli a víko drží v každé poloze.

Operační paměť: má velikost 20MB a z toho 4MB je integrovaných přímo na základní desce. Dalších 16MB je přidáno ve standardním micro SO-DIMM.

Zvuková karta: zde bohužel schází a jediné co uslyšíte je PC spíkr. Jeho zvukové projevy snad každý zná a není o co stát. Stačí si poslechnout:

Pevný disk: je zde původní od firmy Toshiba model a ten má velikost 203MB. Je bez vadných sektorů a jeho hlučnost je nízká. Dostat se k němu není vůbec žádný problém a jeho připojení je řešeno bez přechodky.

Já stroj trochu otestoval, hned při zapnutí nabíhá operační systém Windows 95 v českém jazyce, ale nespustí se. Pokud ho spustím v nouzovém režimu, tak s tím nemá problém a tam jsem nenašel nic, proč by se neměl Win95 normálně spustit. Je jasné, že tento systém nebyl součástí prodeje a byl tam nahrán později v roce 1998. Stroj byl výhradně používán jako pracovní, je tam spousta různých dokumentů. Já tedy pomocí klávesy F8 při bootování zavedl zpět systém MS-DOS a v něm udělal testy. Původně jsem ho tam chtěl nahrát úplně znovu, ale nefunguje disketová mechanika a baterie je taky mrtvá. Kromě jedné signalizační ledky pro baterii tam žádnou jinou nenajdete, protože další informace se zobrazují na malém displeji, co je umístěn ve víku s LCD a v noci na něj neuvidíte. Dál, když jsem sundal vrchní kryt, na mě vybafly dvě baterie, jedna klasická velký knoflík, jako jsou v PC deskách, těch se není proč bát a ta druhá by časem notebook na 100% zabila. Zatím jsem nepřišel na to, proč je v některých strojích tolik baterek, co tak rády vytékají a rozhodně se musí dávat pryč.

VÝKON V MS-DOS 6.22

Závěrečný verdikt:

Klady: Dobrá a jednoduchá konstrukce. Je lehký a malý. Snadné rozšíření RAM. Přístup k HDD.

Zápory:  Rozložení klávesnice mohlo být lepší. Baterie BIOSu. LCD je pasivní.