DOOM – legendární hra, která se na svět dostala na vánoce v roce 1993 a vydal ji ID Software. Byla doba, kdy se všem 3D hrám podobného ražení říkalo doomovka a dnes 3D střílečka (FPS). Chození a střílení bylo samozřejmě už staré jako hry samy, třeba na 8-bitu Didaktik M má velice oblíbená hra Into the Eagle’s Nest, ale jsou i další a nejblíž má samozřejmě Wolfenstein 3D od stejné firmy. Co bylo převratné u DOOM, byla jeho grafika a možnost hrát po síti. To se sebou samozřejmě neslo i krvavé nároky na hardware, bylo potřeba mít minimálně 4MB RAM, procesor 486DX2 66MHz a 20-40MB místa na pevném disku. Dalo se to samozřejmě hrát i na slabším stroji, byla možnost snížit kvalitu detailů nebo zmenšit velikost okna, ale to dost hru kazilo. Hra taky obsahovala dost zbraní a nepřátel. Možnost použít schody, výtahy, okna jen umocňovaly onu počítačovou realitu. Když se k tomu přičetly super zvuky s hudbou, která mimochodem vznikla na zvukovém modulu Roland SC-55, neměla na dlouhou dobu konkurenci.
Je jedno, kterou verzi hrajete v operačním systému MS-DOS – zda Doom1, Doom2, Ultimate Doom nebo Final Doom, grafika bude vždy stejná, rozlišení 320×240 a nebo 320×200. Poslední Final Doom pracuje i pod operačním systémem Windows 95 a dá se tam nastavit rozlišení až 640×480.
Já a DOOM: první setkání bylo v roce 1994, ale samotné hraní následovalo na začátku roku 1995. Tehdy to ještě nebylo na mém počítači, ale měl jsem ho půjčený od Luboše K. Vzpomínám, že to bylo i děsivé, hrával jsem to po nocích a používal sluchátka. Byla to první hra, kdy jsem měl i husí kůži při některých momentech v kombinaci zvuku a temných míst. Taky si myslím, že to bylo extrémně těžké, protože Luboš měl PC 386DX40MHz se 4MB RAM a bylo to dost pomalé. To jsem ale tehdy nějak tak nevnímal a byl jsem unešen samotnou hrou. V polovině roku 1995 jsem to už ale hrál na svém PC, což byla 486DX40MHz se 4MB RAM a tam už to šlo o hodně lépe. Jak jsem se ale naučil pořádně ovládat svého mariňáka, bylo to mnohem jednoduší a hrával jsem hodně po modemu.
Dokonce v roce 1995 vyšla obsáhlá příručka k této hře, která má 232 stran a je tam popsané opravdu všechno. Mapy, tajné kolace, jakou zbraň na jakou příšeru a co dělat, když vás chytne panika 😀
Já hrál poprvé na kamarádově 486SX/40MHz. Plynule se to hýbalo jen na nízké detaily, ale i tak jsem byl, pozor – přijde odborný termín, dokonale odvařenej 🙂 Měl bych začít nějak intenzivněji hledat krabici do sbírky.
Já naštěstí hry nesbírám, ale tohle asi nejznámější klasika a mám je opravdu náhodou. Krabice je nic moc a obsah taky.