Rok 1996 byl, co se procesorů týče, hodně pestrý, jelikož najednou do základních desek se socketem 5 a 7 tu byli tři výrobci – Intel, AMD a Cyrix. Z toho dva mají dostatečnou frekvenci, nebo alespoň označení, které jasně říká, že patří do skupiny HIGH. Bohužel firma AMD měla u procesorů K5 zpoždění, jelikož v tomto roce vydala jen maximální frekvenci PR133. Za zmínku také stojí, že Cyrix, IBM anebo ST, jsou totožné, protože mají úplně stejná jádra. Ovšem slavnější je jméno Cyrix, jelikož tyto procesory firma vymyslela a taky kvůli své minulosti.
Zdá se však, že to nebyla válka jen mezi společnostmi vyrábějící procesory, ale také základních desek a hlavně jejich čipsetů. Intel měl tu výhodu, že měl svoje čipsety šité na míru ke svým procesorům. Tudíž byla rozhodně větší záruka, že ty dvě věci spolu poběží takříkajíc na maximum a relativně stabilně. Zatímco nově vznikající procesory Cyrix a AMD se museli spolehnout na čipsety z třetích stran, což byly firmy VIA, SiS a ALi. Důvod byl ten, že šli do vyšších frekvencí systémové sběrnice a tedy nad 66MHz. A právě to používá procesor IBM 6x86L PR200+, který je taktován na 150MHz. Tím pádem pro něj musíte nastavit násobič 2x a rychlost systémové sběrnice (FSB) na 75MHz. Zde pak vzniká trochu problém, který byl zřejmě i v minulosti a bylo asi potřeba najít dobrou základní desku. Jenže moje kolekce základních desek je omezená, ale dal jsem si tu práci a procesor prošel všemi základními deskami co mám. Bylo to ovšem jen v operačním systému MS-DOS. Také všechny měly čipset od VIA a výsledky byly vždy stejné. V minulosti jich ovšem bylo vyrobeno o mnoho více a třeba v některém jiném modelu mohl být výkon i lepší. Vše tedy dávám za vinu čipsetu VIA, jelikož procesor Cyrix 6×86 P133+GP na čipsetu od Intelu pracoval v mnohem menších odchylkách, než co jsem naměřil tady.
Člověku je hned jasné, proč ty procesory Cyrix, zde jako testovaný IBM, nebyly mezi hráči vůbec oblíbené a popisy PRxxx+ trochu nepřesné. Ony totiž to značení nedostaly podle výkonu ve hrách, ale spíše z jiných měření, jako třeba můj CPU MARK 2.1, kde tento procesor je jasná jednička, až tedy na práci s plovoucí desetinou čárkou. Z toho tedy plyne, že firma Cyrix svůj procesor prezentovala jako pracovní nástroj do kanceláří a aplikace k nim patřící, jelikož v nich se více používaly výpočty s celými čísly. Také ho měly rády 16-bitové programy, kterých v té době byla většina a jedině tam mohl získat to své označení. Jen tak pro zajímavost, po Pentium PRO 200MHz nese tento procesor jako druhý magickou číslici 200, takže předběhl i vydání klasického Intelu Pentium 200MHz a to i když má skutečnou frekvenci 150MHz. Myšleno je to tedy jako první dvoustovka do domácností, jež měla příznivou cenu.
Na úplné testy jsem použil motherboard Lucky Star 5V-1A s VIA chipsetem, která těch FSB 75MHz umí a také se musí nahrát ovladače VIA do Windows 95. Zkoušel jsem samozřejmě procesor přetaktovat a z reálných 150MHz šlo stabilně navýšit na 180MHz. Základní deska ho ale potom už nedetekovala jako PR200+, nýbrž jen 180MHz.
Druhým složeným počítačem není nic jiného než Intel Pentium 200MHz, který jsem vložil do stejné desky, kde byl IBM 6x86L PR200+, ale Pentium se v té základní desce neustále zasekávalo už v MS-DOSu a tak jsem použil A-Trend ATC-1000. V ní šlo vše naprosto hladce, jen přetaktování samozřejmě nebylo možné. Když ale vznikalo první Pentium, Intel měl trochu jinou vizi a pravděpodobně nepočítal, že konkurence bude nakonec tak rychlá. Klasické Pentium do desky se socketem 7 mělo totiž skončit na frekvenci 166MHz a potom měl pokračovat Pentiem PRO. Jenže to bylo stále strašně drahé na výrobu a tak byl donucen pokračovat ve vývoji. Díky tomu vznikly frekvence 200MHz, později i více inovovaný 233MHz s MMX, který některé funkce převzal právě z Pentium PRO a stejně tak byl nakonec i rychle nahrazen Pentiem II.
Oba počítače měly jinak v mých testech vše stejné – 16MB RAM SIMM, o 2D obraz se staral Cirrus Logic CL-GD54M30 1MB a o 3D 3DFX Voodoo 1 Diamond Monster 3D se 4MB. Hudbu a zvukové efekty produkovala zvuková karta Sound Blaster 16 (CT2290). Jen u IBM 6x86L PR200+ byl klasický pevný disk 3.5 IDE Seagate Medialist 4321, který má kapacitu velikostí 4.3GB, jelikož SSD 32GB chipset VIA vůbec nedetekoval. U Intelu 200MHz bylo ono SSD 32GB.
Hra Duke Nuken 3D (1996) nemá měření FPS, ale můžete si ho zobrazit. Moje měření proběhlo tak, že jsem pobíhal po ulici v prvním epizodě a nakonec se zastavil na určitém místě, kde bylo snímků nejméně a ty jsem zaznamenal. Podobné je to i u hry Blood.
U Descent 2 (1997) jsem vytvořil demo s náročnější akční scénou, kdy při hodnotě štítu 77% vždy udělám snímek, aby byl měřený bod v čase co nejpodobnější.
Test v MS-DOS |
||
Výkon ve hrách | Intel Pentium 200MHz | IBM 6x86L PR200+ |
DOOM | 50.0 FPS | 33.1 FPS |
DOOM 2 | 47.8 FPS | 31.5 FPS |
QUAKE 1 320×240 | 25.1 FPS | 17.0 FPS |
Wolfenstein 3D | 74.6 FPS | 96.5 FPS |
Duke Nuken 3D 320×200 | 56 FPS | 45 FPS |
Duke Nuken 3D 640×480 | 19 FPS | 13 FPS |
Descent 2 320×200 cockpit | 40.10 FPS | 45.06 FPS |
Descent 2 640×480 cockpit | 15.29 FPS | 14.75 FPS |
Blood 320×200 | 33 FPS | 22 FPS |
Blood 640×480 | 10 FPS | 8 FPS |
Superscape 1.0c | 92.9 FPS | 100.6 FPS |
PC Player Bechmark | 37.1 FPS | 33.0 FPS |
PC Player Bechmark 640×400 | 14.3 FPS | 12.8 FPS |
Testy s 3D kartou 3DFX Voodoo 1.
Test ve Windows 95 s Voodoo 1 |
||
Výkon ve hrách | Intel Pentium 200MHz | IBM 6x86L PR200+ |
QUAKE 1 640×480 | 24.1 FPS | 19.4 FPS |
Forsaken 640×480 | 36.35 FPS | 22.30 FPS |
Final Reality | Intel Pentium 200MHz | IBM 6x86L PR200+ |
Robots | 12.38 FPS | 9.20 FPS |
City scene | 16.65 FPS | 12.97 FPS |
Celkově |
1.61 RM | 1.24 RM |
CPU MARK 2.1 | Intel Pentium 200MHz | IBM 6x86L PR200+ |
Test 1 registrů | 112.0 Bodů | 115.1 Bodů |
Test 2 plovoucí čárky | 40.4 Bodů | 34.0 Bodů |
Test 3 s celými čísly | 296.2 Bodů | 400.2 Bodů |
Celkově | 314.4 Bodů | 393.4 Bodů |
AIDA 32 RAM test | Intel Pentium 200MHz | IBM 6x86L PR200+ |
Čtení | 54 MB/s | 127 MB/s |
Zápis | 86 MB/s | 54 MB/s |
Testy s 3D kartou 3DFX Voodoo 1 a OC Cyrixu 6x86L na 180MHz.
Test ve Windows 95 s Voodoo 1 |
||
Výkon ve hrách | Intel Pentium 200MHz | IBM 6x86L PR200+ OC 180MHz |
QUAKE 1 640×480 | 24.1 FPS | 22.9 FPS |
Forsaken 640×480 | 36.35 FPS | 24.93 FPS |
Final Reality | Intel Pentium 200MHz | IBM 6x86L PR200+ OC 180MHz |
Robots | 12.38 FPS | 9.75 FPS |
City scene | 16.65 FPS | 16.66 FPS |
Celkově |
1.61 RM | 1.33 RM |
CPU MARK 2.1 | Intel Pentium 200MHz | IBM 6x86L PR200+ OC 180MHz |
Test 1 registrů | 112.0 Bodů | 135.5 Bodů |
Test 2 plovoucí čárky | 40.4 Bodů | 40.0 Bodů |
Test 3 s celými čísly | 296.2 Bodů | 475.7 Bodů |
Celkově | 314.4 Bodů | 466.7 Bodů |
AIDA 32 RAM test | Intel Pentium 200MHz | IBM 6x86L PR200+ OC 180MHz |
Čtení | 54 MB/s | 127 MB/s |
Zápis | 86 MB/s | 47 MB/s |
To, že jde Cyrix přetaktovat, přisuzuji hlavně značce L za 6×86. Existuje totiž i bez Cyrix 6×86 bez L, ale ten jsem v té době ještě neměl. Ty první byly vyrobeny výrobním procesem 440nm s napětím 3.52V, což z nich dělalo horkou bramboru právě vytaženou z ohniště. Rychle ale byly nahrazeny výrobním procesem 350nm, k tomu se napětí snížilo na 2.8V a to má právě rozlišit ono L. Při těch 180MHz už Cyrix docela ujde, ale stejně byste chtěli Intel Pentium.
A protože jsou to poslední počítače založené na sběrnici PCI, tak zde vypíšu výkon předešlých procesorů Intel Pentium s 3DFX Voodoo 1.
Procesor | Quake 1 s 3DFX Voodoo 1 640×480 |
Intel Pentium 75MHz | 20.7 FPS |
Intel Pentium 133MHz | 24.2 Bodů |
Intel Pentium 200MHz | 24.1 Bodů |
Při testech byla použita pořád jedna a ta samá základní deska A-Trend ATC-1000. A jak vidíte, rozdíl mezi 133MHz a 200MHz rovná se 0. Pokud to tedy neomezuje základní deska, tak to vypadá, že pro grafický 3D akcelerátor 3DFX Voodoo 1 ve hře Quake 1 bude strop v éře procesorů bez MXX Intel Pentium 133MHz. Ale nebojte, pro rok 1997 Voodoo 1 ještě spoje protáhnou procesory s MXX a tím nejlepším bude Intel Pentium 2 na 266MHz. Tak uvidím, jak se ty dráhy rozzáří.
Ceník v časopise Chip z roku 1997 a v měsíci únor.
Komentáře