PC MEDIUM – 1994

Rok 1994 je dost přelomový rok, jelikož PCI sběrnice se v tomto roce rychle rozšířila a tak jsou na nich postaveny i počítače ze skupiny MEDIUM. A nejsou to už žádná ořezávátka, jelikož se vývoj značně zrychlil, ceny však byly i tak šílené, přičemž ti rozumní si to raději koupili až další rok. Jako základ podle ceníku jde tedy o Intel 486DX2 na 66MHz, 8MB RAM, 340MB HDD, VGA PCI – většinou nějaká od společnosti S3 Graphics, barevný 15 CRT monitor, klávesnici, myš a zvukovou kartu. To celé mohlo vyjít na 68000Kč, ale určitě změnit monitor na 14 palců, levnější S3 grafiku Trio64, menší HDD a máte hned tak o 5000 míň. Pořád to ale byla pořádná suma, kterou nahromadit s platem okolo 7000 Kč, bylo umění, ale hráči podnikatelé by si ho snad i mohli dovolit.

Proč a jak vlastně vznikla PCI sběrnice? Důvod je jasný, pomalost ostatních sběrnic ve všech směrech s omezeným průtokem. Můžete mít silný procesor i s grafickou kartou, ale pokud je mezi nimi pomalá komunikace, tedy úzké hrdlo, povede to vždy ke zpomalování a ve hrách k nízkým FPS, což ukazuje poslední tabulka se srovnáním PCI vs ISA. To samé se týká i výměny dat mezi procesorem a pevným diskem. Tento úzký průtok na nějaký čas řešila sběrnice ISA VL-BUS, se kterou byly problémy ve směru kompatibility a karty byly složité na výrobu. A proto se Intel rozhodl v roce 1990, že udělá novou 32-bitovou sběrnici, aby jeho nové procesory, především Pentium, nic nebrzdilo. Spojil se tedy s více než stovkou výrobců z různých oblastí a začal vývoj. Její představení se konalo v červnu roku 1992 a byla přelomová. Do této sběrnice jste mohli dát širou škálu karet, jako síťovku, SCSI řadič, video kartu, multimediální kartu, později karty 3DFX a nic je nezpomalovalo. Jelikož má propustnost 132MB/s, také spolupracuje přímo s procesorem a tím je zaručená rychlá obsluha oněch karet. Pokud rozšiřující karta nepotřebuje komunikovat se samotným procesorem ale jen třeba s vedlejší PCI kartou, tak je jí to umožněno a CPU se tak může soustředit na jinou důležitější práci.

Taky došlo i k posunu nastavování jednotlivých prostředků, protože u PCI zmizelo fyzické nastavování samotné karty a vše se dělo automaticky za pomocí definovaných registrů. Při zapnutí počítače si procesor registry instalovaných karet přečte a zinicializuje je. Také u této sběrnice došlo ke snížení pracovního napětí na 3.3V, což snížilo zahřívání součástek. Notebookům to zvedlo výkon jako stolním počítačům a zvýšilo výdrž na baterie. Ale hlavní revoluce pro zákazníka byla především v tom, že zmizely různé drahé řešení, jako ESIA a MCA. Výkon teď byl dostupný na jakémkoliv hardware s PCI, což byla revoluce i pro výrobce grafických karet, a jelikož rozdíly ve výkonu byly až na výjimky minimální, tak se museli zaměřit na kvalitu jejich výstupu a propagovat to.

Moje sestava používá základní desku Gigabyte GA-486AM/AMS, ve které je 8MB RAM a 540MB HDD. V tomto základu jsem vystřídal dva procesory Intel 486DX2 na 66MHz a konkurenční AMD 486DX2 na 80MHz. Grafickou kartu jsem zvolil VGA S3 Vision 864, se kterou se dostáváme k hodně podobné sestavě, jaká je v samotném ceníku AutoCont. Ač jsem se snažil oba přetaktovat, nepomohlo vůbec nic a tak na OC jsou mé kusy nevhodné. Třeba má ale někdo lepší a aspoň tu i486DX2 66MHz popohnal na 80MHz. Testováno v MS-DOS.

V tabulce je porovnání s nejlepším počítačem HIGH z let 1992, který používá čistě ISA sběrnici. Jde o Intel 486DX 50MHz s VGA Cirrus Logic CL-GD5420 a takový počítač stál 80000 Kč. Stačily dva roky a za nižší cenu jste měli o hodně výkonnější stroj. Krásně vidíte, jak velká brzda byl ISA slot, ale stačilo Intel 486DX 50MHz přestěhovat do desky s PCI a výkon by byl podobný. 

Ceník naleznete v časopise Chip z roku 1994 a v měsíci září.