Pro rok 1995 je to zde pro počítače 486 konečná a já z nich ještě vytvořil skupinu MEDIUM. Samozřejmě se tyto stroje prodávaly i v roce 1996, mnozí je i v tom roce používali a možná i koupili. Bylo to to nejlevnější co šlo sehnat s dobrým výkonem, ale i tak jim na některé hry prostě došel dech a nepomohl žádný overclock. A jestliže v roce 1995 byly ve skupině LOW také počítače 486 za cenu okolo 35000 Kč, tak cena mezi nimi je pouze rozdílu procesoru a tyhle 5×86 mohly stát okolo 40000 Kč i se zvukovou kartou, monitorem, 850MB HDD a grafickou kartou S3.
I když AMD 5×86 133MHz vyšel na konci roku 1995, mělo smysl na něj přejít, pakliže ho podporovala základní deska 486 anebo nový BIOS. Byl to zároveň vrchol PC řady 486, takže později už žádný levný výkon navíc. Ovšem tohle konkrétní CPU dokonce zachránilo samotné AMD, jelikož budoucí řada AMD K5 nabrala velké zpoždění, tak vyplnil mezeru čekání a prodával se fakt dobře. Bohužel to byl levný procesor, marže nebyly moc veliké, ale lepší než nic. Co ovšem hodně lidi nevědělo, že pokud se kupoval celý nový počítač, mělo smysl si připlatit za takový, co obsahoval procesor Intel Pentium 75MHz z roku 1994. Jelikož tahle sestava měla budoucnost v podobně výměny procesoru a to až do frekvence 233MHz.
Cenový rozdíl v půli roku 1996, mezi nimi nebyl až tak velký a jako hráč, jste musel trochu myslet dopředu. Ale ti co se trochu více zajímali o samotný hardware, museli tušit, že rok 1996 bude na procesory nezvykle zajímavý, jelikož se právě v roce 1995 objevovaly titulky „Intel – Konec monopolu?“, protože firmy AMD a Cyrix vypouštěly informace o svých nových procesorech, které mířily do aktuálního socketu 5 a 7. To už nejsou žádné klony, obě firmy udělali svoji vlastní konstrukci a třeba to co bylo na Pentium spíše špatné, udělali líp. Hlavně to měly být levné procesory, což byly a poměrně se i povedly. Takže Intel musel reagovat snížením cen a o to šlo.
Co se týče Cyrix 5×86 100MHz, tak ten šel na trh o něco dříve jako AMD 5×86 133MHz, ale jeho výroba trvala jen něco přes půl roku, jelikož byl brzo nahrazen 6×86 (M1) a firma soustředila výrobní kapacitou právě na tuhle novinku. A to byl vítr do plachet AMD, která jako jediná prodloužila smrt platformě 486 a to právě se svým procesorem AMD 5×86 133MHz.
Já použil ke svému testu základní desku Octek Hippo 15, ve které je 8MB RAM a 540MB HDD. V tomto základu jsem tedy vystřídal dva procesory AMD 5×86 133MHz a konkurenční Cyrix 5×86 na 100GP. Grafickou kartu jsem zvolil VGA S3 Trio64, což byla taková lidovka a bohatě na hraní stačila. O hudbu a zvukové efekty se staral Sound Blaster 16 (CT2290). Zkoušel jsem oba procesory přetaktovat, což se u obou povedlo a vše testováno v MS-DOS.
| S3 Trio64 | AMD 5×86 133MHz | Cyrix 5×86 100GP |
| DOOM | 43.8 FPS | 37.6 FPS |
| DOOM 2 | 39.2 FPS | 32.8 FPS |
| QUAKE 1 320×240 | 10.5 FPS | 8.7 FPS |
| Wolfenstein 3D | 76.2 FPS | 58.4 FPS |
| Duke Nuken 3D 320×200 | 34 FPS | 22 FPS |
| Duke Nuken 3D 640×480 | 12 FPS | 9 FPS |
| Descent 2 320×200 cockpit | 22.63 FPS | 19.11 FPS |
| Descent 2 640×480 cockpit | 10.11 FPS | 8.02 FPS |
| Descent 2 800×600 | 5,16 FPS | 4.07 FPS |
| Superscape 1.0c | 79.4 FPS | 74.5 FPS |
| PC Player Bechmark | 17.6 FPS | 17.8 FPS |
Nějak nechápu, proč se v minulosti tolik chválil právě Cyrix 5×86 100GP? Testuji ho podruhé v jiné desce a přijde mi ve hrách stejně rychlý jako Intel 486DX4 100MHz. Každopádně má výkon horší jako AMD 5×86 133 MHz a to je škoda. Zřejmě taková výkonnostní situace byla i v minulosti a proto firma Cyrix v tomto segmentu vyklidila pole. Přeci jen konkurovat silnějšímu Pentium, kde jsou i vyšší marže bylo určitě více lukrativní a možná i výrobní kapacity u IBM byly omezené. Nakonec i samo IBM potom prodávalo procesory se stejným jádrem jako Cyrix.
| S3 Trio64 | AMD 5×86 133MHz | AMD 5×86 133MHz OC 160MHz |
| DOOM | 43.8 FPS | 50.7 FPS |
| DOOM 2 | 39.2 FPS | 44.9 FPS |
| QUAKE 1 320×240 | 10.5 FPS | 12.4 FPS |
| Wolfenstein 3D | 76.2 FPS | 83.7 FPS |
| Duke Nuken 3D 320×200 | 34 FPS | 44 FPS |
| Duke Nuken 3D 640×480 | 12 FPS | 15 FPS |
| Descent 2 320×200 cockpit | 22.63 FPS | 28.61 FPS |
| Descent 2 640×480 cockpit | 10.11 FPS | 12.10 FPS |
| Descent 2 800×600 | 5,16 FPS | 6.39 FPS |
| Superscape 1.0c | 79.4 FPS | 92.6 FPS |
| PC Player Bechmark | 17.6 FPS | 23.7 FPS |
| S3 Trio64 | Cyrix 5×86 100GP | Cyrix 5×86 100MHz OC 120GP |
| DOOM | 37.6 FPS | 45.3 FPS |
| DOOM 2 | 32.8 FPS | 39.8 FPS |
| QUAKE 1 320×240 | 8.7 FPS | 10.5 FPS |
| Wolfenstein 3D | 58.4 FPS | 114.0 FPS |
| Duke Nuken 3D 320×200 | 22 FPS | 27 FPS |
| Duke Nuken 3D 640×480 | 9 FPS | 11FPS |
| Descent 2 320×200 cockpit | 19.11 FPS | 23.14 FPS |
| Descent 2 640×480 cockpit | 8.02 FPS | 8.57 FPS |
| Descent 2 800×600 | 4.07 FPS | 4.77 FPS |
| Superscape 1.0c | 74.5 FPS | 89.7 FPS |
| PC Player Bechmark | 17.8 FPS | 21.4 FPS |
Mělo tedy taktování u těch to dvou procesorů v minulosti smysl? Já myslím že určitě ano, jelikož i start samotného systému je svižnější, ale pro hry jako Quake 1 to očividně smysl nemělo. Ovšem třeba hře Need For Speed OC docela pomohl, ale i tak když je tam více objektů, malinko to zatrhá.
Hra Duke Nuken 3D (1996) nemá měření FPS, ale můžete si ho zobrazit. Moje měření proběhlo tak, že jsem pobíhal po ulici v prvním epizodě a nakonec se zastavil na určitém místě, kde bylo snímků nejméně a ty jsem zaznamenal.
U hry Descent 2 je to stejný, jen jsem si vytvořil demo s akční scénou, kdy při hodnotě štítu 77% vždy udělám snímek, aby byl měřený bod v čase co nejpodobnější.
Ceny jsou vyvozeny ze skutečného starého ceníků z 8.1. 1996 a jde o tu část tabulky, ve které mají počítače komponenty společné. Ty částky se samozřejmě nevztahují na mnou použitý hardware, jelikož moje testy jen ukazují, jaký byl zhruba výkon těch dobových sestav. Hardwaru bylo spousta, stejně tak výrobců. O tom, kolik nakonec počítač bude stát, hodně rozhodovala velikost pevného disku, monitoru a třeba typ zvukové karty. Sestava je složená ze zlatého středu a průměrná hrubá mzda byla v tomto roce 8307 Kč.
| Leden 1996 | |
| Komponenty | Cena |
| Základní deska 486 PCI s 256KB cache: | 3514 Kč |
| Paměti SIMM 72pin 2x 4MB: | 6752 Kč |
| VGA S3 Trio64 1MB PCI: | 2684 Kč |
| Zvuková karta SB16 Value IDE: | 3172 Kč |
| FDD Sony 3.5″ 1.44MB: | 793 Kč |
| Klávesnice Mitsumi US/CZ | 390 Kč |
| Myš Mitsumi COM1: | 220 Kč |
| PC Bedna minitower „BREDA“ s displejem: | 1769 Kč |
| Monitor Samtron 14″ max. 1024×768: | 7808 Kč |
| Reprobedny 12W | 608 Kč |
| Pevný disk WD 850MB PIO 3: | 6832 Kč |
| CD-ROM Mitsumi FX-400 4x speed IDE: | 4758 Kč |
| CELKEM: | 39 300 Kč |
I když procesory vznikly v roce 1995, tak do ceníku, který jsem použil, se dostaly až v 8. února roku 1996. Předpokládám, že cena Cyrix 5×86 100GP byla o něco nižší, ale v ceníku prostě tento model není a je tam jen 5×86 120GP. V pozdějších cenících od května 1996, už tento procesor v kolonkách schází, což potvrzuje ukončení výroby a nahrazení řadou 6×86.
| Únor 1996 | |
| Komponenty | Cena |
| AMD 586DX5 133MHz: | 3050 Kč |
| Cyrix 5×86 120GP: | 4636 Kč |
Ceník naleznete v časopise Chip z roku 1996 a v měsíci únor.
Všimněte si ceny novinky s DPH, což je Junior 586DX-133/4/850, že tam něco nesedí?
Komentáře