SHARP 9300T

Název Sharp jsem poprvé uzřel v roce 1986, kdy můj starší bratr, dostal ke svým dvacetinám kazetový magnetofon od této firmy a byl dovezen tajně z Rakouska. Tak si tuhle firmu lidé spíš spojuji hlavně s elektronikou, třeba kalkulačky, televize, ale že prodávala i notebooky, to jsem do jisté doby netušil a moc jich na netu nenajdete. Potom tu máme další skupinu počítačových nadšenců, co určitě znají 8-bitový počítač Sharp MZ-800 z roku 1985 a u nás tehdy v Československu docela rozšířený. Já také vlastním jeden Sharp MZ, na svůj test a zveřejnění na stránkách teprve čeká. Tím pádem ho přeběhne právě notebook Sharp 9300T, který je však mladší a jeho rok narození je 1997.

Určitě má něco společného s firmou Twinhead, ta totiž používala takové malé bílé štítky s hvězdičkami na začátku a na konci. Vypadá to takto: *700G* a tím polepila kde co. Ty štítky jsou i zde, už od pohledu je dost podobný mému a zatím netestovanému Twinhead P79TE. Zachovalost tohoto stroje docela dobrá, nemá žádné praskliny, design je takový obyčejný, logo je však chromové a stylové. Bohužel spousta notebooků je mu podobných. Má trochu poškozený touchpad, kde je pár rýh, schází pojistka pro vytáhnutí disketové mechaniky a krytka konektoru pro dokovací stanici. Panty mám tuhé a bez vůle. Rozměry na tehdejší dobu jsou taky v normě, na délkou má 30cm a na šířku 24.5cm. Tloušťka se vyšplhala na 5cm a váha na 3.6kg.

Klávesnice je německá, na psaní je příjemná, jde vidět na jejím povrchu, že se skoro vůbec nepoužívala a při mačkání nejde skoro slyšet. Příjemné jsou oddělené kurzory a tím její přednosti končí. Pořadí spodní levé řady je děsivé a na staré hry oni čem. To samé platí pro spodní pravou stanu, kde je kláves víc než normálně. Oni ti výrobci u většiny notebooků, ty klávesy tam honili jak kočka koťata, protože dát vedle kurzoru klávesu delete, je na vraždu 😀 Potom ty klávesy Win, nevím teda zda je někdo používá? Já tedy rozhodně ne. Psát se na tom samozřejmě dá, pokud by jste tento stroj používali denně na práci, tak si člověk samozřejmě na to rozložení zvykne. Přesto tento notebook má skrytý potenciál pro staré hry.

Celý tento stroj pohání procesor Intel Mobile Pentium na 133MHz, mám k sobě 2x 8KB L1 cache a L2 cache co je na základní desce o velikosti 256KB. Tím, že je CPU mobilní, stačí mu k fungování 2.9V, jenže nemá moc veliký pasiv a to je vykoupené dost teplou klávesnicí. Je to dáno tím, že klávesnice je přímo v kontaktu s hliníkovým chladičem, co zároveň slouží, jako výstuha proti jejímu prohýbání. Samozřejmě jsem pomocí teploměru proskenoval celý stroj, našel nejteplejší plochy, kdy jsem po 3 hodinách neustálých dem ze hry Quake 1 jsem naměřil maximální teplotu 47.1 stupňů a to zespodu. Jenže klávesnice měla v jednom místě uprostřed teplotu až 47 stupňů a po krajích 36 stupňů. To už bylo pro prsty dost nepříjemné a určitě tam měl být větráček. Pokud se podíváme na operační paměť, tak zjistíme, že je velice atypická jedna má velikost 16MB a druhá 32MB. Z toho tedy plyne, že notebook má 48MB RAM, což plně dostačuje pro běh Windows 95 i Windows 98.

O zobrazení se stará grafický čip od známe firmy Trident s modelovým označení Cyber 9385T, která má k sobě trochu podivně jen 512KB a to ve čtyrech čipech RAM. Proč je to podivné? Potom by každý čip měl mít 128KB, aby se dohromady složilo 512KB a taky na rok 1997 je to dost málo. LCD je aktivní, jas se upravuje pomocí kombinací kláves Fn + F6 a F7 a jeho velikost je 11.3 palců. Jeho maximální rozlišení je 800×600 a 256 barev. Je taky v super stavu, ale jeho barvy jsou maximálně i v rozlišení 640×480 jen 256 barev, kde jsem jich čekal víc. Pravděpodobně jde o nějaký starší kus nebo mám špatné ovladače a dělá to i na externím monitoru. V tomto stroji nebyl žádný pevný disk, protože majitelé si je většinou nechávali a naštěstí není potřeba žádná redukce. Přístup je k němu však docela originální, vytáhnete disketovou mechaniku a pod ní se ukrývá. Jinak celá základní deska používá ke svému chodu chipset od firmy SIS a jejich číslování je 5101, 5102 a 5103.

O zvukovou kulisu se zde starají dva reproduktory, které jsou ukryté ve víku a to úplně dole kde jsou panty. Na jednu stranu to má výhodu, že stereo zvuk proniká přímo k vám do uší, ale bohužel víko je vždy tenké, takže basy jsou dost mizerné. Jejich hlasitost se ovládá pomocí kláves, kdy stačí stisknout Fn + F3 a F4. Grafické zobrazování zde žádné není, takže jen prostě mačkáte a buď se to zesílí nebo ztlumí. K tomu aby to hrálo je zapotřebí zvuková karta a ta je od firmy ESS AudioDrive s označením  ES1888F. Tu moc v noteboocích vidět není, aspoň já se s ní moc nesetkával a v podvědomí mám úplně jiný čísla označení čipu. Dobré je, že má přímo podporu v BIOSu, jen má pro mě z neznámého důvodu omezení na DMA, buď DMA 3 nebo 0 a většina starých her má nastaveno DMA 1. Tím se moc na staré hry nehodí, ale na ty novější ano a teď přijde ten skrytý potenciál.

Tím je GamePort, tohle moc notebooků nemá, ten se dá využít pro připojení zvukových modulů, jako například: Roland MT-32 nebo Roland SC-55. Já staré hry na tomto stroji zavrhl, samozřejmě některé hrát budou, třeba Legend of Kyrandia s Roland MT-32 tu hrála dobře a hlavním tahounem je však Roland SC-55. Hry DOOM, Star Wars: Dark Forces, Descent, Nuke Dukem 3D + další pecky, co mají podporu Generál MIDI ,budou mít užasnou hudbu a většina vznikla právě na tomto zvukovém modulu. Nebo jen tak si poslouchat vytvořené MIDI soubory, třeba z her, tím pádem nemusíte hru ani spouštět, jen si ji připomenout právě hudbou, co je v podvědomí mozku navždy zaznamenána. Ovládání myši je prováděno pomocí dotykové plošky, někomu to vyhovovat může, někomu ne, ale čas ukázal, že tohle je klasika a je lepší. Baterie se zdá být originální, hned po zapojení zdroje se začala dobíjet. To mně samozřejmě nedalo, hned po plném nabití jsem zdroj odpojit a notebook se hned vypnul. Konektivita je standardní, COM1, LPT1, VGA, koncovka PS/2 GamePort a 2x PCMCIA. Přítomen je i InfraPort na přenos dat s různými zařízeními. Dokonce je přítomen i dokovací konektor. Testoval jsem CD-ROM + disketovou mechaniku a obě krásně čtou. 

Notebook jsem podrobil svým testům v operačním systému MS-DOS 6.22, na kterém jsem pro spouštění programů použil nějakého ze správce souborů, jako je například M602 a také ve Windovs 95. Chování notebooku v obou systémech bylo při testování bezproblémové. Chtělo by to asi víc zapátrat po ovladačích pro grafickou kartu a já ale nic nenašel. Jako většinou, je notebook pomalejší ve Windows.

VÝKON V MS-DOS 6.22

VÝKON VE WINDOWS 95

Závěrečný verdikt:

Klady:  Tak určitě je to onen GamePort a zvuková karta. Použití mobilního procesoru Pentium. LCD je aktivní. Jednoduchý přístup k pevnému disku. Notebook je hlučný, jak je hlučný pevný disk. Pro milovníky zajímavá značka SHARP 😀

Zápory:  Rozložení klávesnice mohlo být mnohem lepší. Paměť RAM je nestandardní. Vytáhnou baterii je o nehty.

BIOS