Počítač Tesla SMEP PP06 je zajímavý Československý stroj z řady PC-XT, který je postavený naruby. To znamená, že zde není žádná klasická základní deska, jako u běžných počítačů, na které by byl procesor, paměť RAM, konektor pro připojení klávesnice a systémové konektory ISA. Zde najdeme jen desku se systémovými konektory, jež navíc není standardně ISA a to protože sloty jsou o několik milimetrů delší. Pokud tam budete chtít použít nějaké ty ISA karty, což není žádný problém, bude k tomu potřeba redukce a můj stroj dokonce jednu obsahuje. Momentálně se v té redukci nachází řadič pevných disků MFM, ale já ho zkusmo na testy vytáhl a dal tam moderní řadič PC-XT IDE s Compaq Flash kartou.
Vše krásně fungovalo, tím pádem je možné takto počítač i používat a nemít problém s daty. Samozřejmě jsem ho zkoušel i s původním diskem, na kterém je nahrán operační systém MS-DOS 4.01. Disk je dokonce bez vadných sektorů. Pokud počítač nemá pevný disk, nemáte ani bootovací disketu se systémem MS-DOS, tak se spustí PP 06 Personal Computer ROM Basic, verze C1.10 od VUVT z roku 1985, přičemž volná paměť je 62940 Bytů. Zda to v tomto režimu umí využít i disketovou mechaniku, nevím, ale pokud ano, bylo by to opravdu zajímavé a byla by možnost psát aspoň programy v Basicu. Tohle jsem u žádného PC-XT, co jsem měl v rukách, neviděl.
PARAMETRY:
- Předpokládaný rok výroby: 1985
- Procesor: AMD 8088 na 4.77MHz
- Paměť RAM: 640KB
- HDD: Seagate ST-225 / 20MB
- Floppy disk: Teac FD-55BR / 360KB
- Video: CGA / 16KB paměti / 80×25 znaků 16 barev, 320×200 bodů 4 barvy, 600×200 2 barvy
- Systém: MS-DOS
- Klávesnice: Anglická
Když jsem si počítač prohlížel, přemýšlel jsem, proč je takto vyroben? Jediné, co mě napadlo, že v té době bylo asi v nadlidských silách navrhnout složitější základní desku jako celek, jak ji známe z klasických XT a tak ji rozkouskovali. Dobrý je i pohled na počítačovou skříň, která spíše vypadá jako nějaká bedna pro rozvod elektřiny a k tomu větrák. Ten si pamatuji, když jsme před lety renovovali kuchyň, tak úplně stejná vrtule byla v odsavači par nad sporákem. Že její zvuk nebylo nic líbivého, nemusím ani psát, je to prostě hrůza a to stejné platí i zde.
U čeho jsem se opravdu usmál, je vypínač s kovovou páčkou, kterým se ta mašina uvádí do chodu. Těch jsem za své mládí koupil celkem dost, ale tady bych ho rozhodně nečekal a je vidět, že se použilo opravdu to, co bylo k mání. Taky když otevřete vrchní kryt, tak na vás zespodu vykoukne pozinkovaný plech a člověk si řekne jen – ach jo. No, ale celé to funguje, a když se k tomu přidá, že jde o první klon platformy PC-XT u nás, je to vlastně malý anebo možná velký zázrak. Ta doba prostě počítačům u nás nepřála, ale to bylo snad ve všech odvětvích, snad jen s výjimkou potravin. Nebylo jich sice tolik, ale určitě základní byly méně kontaminované a to nemluvím o Éčkách.
Když si prohlédnete všechny ty desky, ani moc součástek od firmy Tesla tam nenajdete. Třeba na grafické kartě, jsou jen dva integrované obvody a je i trochu opálená. Není to ovšem ze strany součástek, kde se předpokládá, že nějaká může vzplát za ty roky.
Konektorová deska, kam se vloží všechny karty, je napájena ze zdroje a konektory nejsou ISA kompatibilní.
Karta s procesorem AMD 8088 + patice pro koprocesor, výstup pro klávesnici, tlačítko reset a ROM paměť.
Karta s pamětí RAM 640KB a konektorem COM1 například pro myš.
Grafická karta CGA s 16KB RAM s výstupy RGB a kompozitní video.
Komunikační karta pro disketová mechaniky s LPT konektorem, pro připojení tiskárny.
Řadič pro MFM disky, ten není Československé výroby a proto musí mít redukci. Pevný disk Seagate ST-225 s kapacitou 20MB.
Testy z pevného disku
Testy z PC-XT IDE s CF
Nakonec tabulka, kde je výkon procesorů od XT až po 386. Zatím se Tesla umístila na posledním místě, pokud si tabulku srovnáte podle „frekvence“, ale má tu nejnižší frekvenci, tak je to logické. Časem určitě přibudou další procesory, co běží na frekvenci 4.77MHz a potom se uvidí víc.
Výkon mých procesorů XT až 386
| Značka | Frekvence | Výkon procesoru | Výkon koprocesoru | Video Speed | VGA benchmark v1.0 | Wolf 3D |
| Texas Instruments 486DLC | 40MHz | 15067 / Dhrystones | 307.1 / Whetstones | 17192 / Characters/s | 20.4 FPS | 29.6 FPS |
| AMD 386DX | 40MHz | 11430 / Dhrystones | 205.4 / Whetstones | 3796 / Characters/s | 13.5 FPS | 21.1 FPS |
| AMD 386SX | 40MHz | 6765 / Dhrystones | 132.3 / Whetstones | 4149 / Characters/s | 11.0 FPS | 16. 4 FPS |
| Intel 386DX | 33MHz | 8287 / Dhrystones | 158.4 / Whetstones | 19420 / Characters/s | 11.4 FPS | 16.6 FPS |
| AMD 386SX-SXL | 33MHz | 5816 / Dhrystones | 110.1 / Whetstones | 14770 / Characters/s | 10.3 FPS | 14.0 FPS |
| AMD 386SX | 25MHz | 4479 / Dhrystones | 87.9 / Whetstones | 4352 / Characters/s | 7.2 FPS | 11.8 FPS |
| Harris 286 | 25MHz | 4911 / Dhrystones | 91.3 / Whetstones | 9327 / Characters/s | 8.4 FPS | 13.6 FPS |
| Intel 386SX | 20MHz | 4361 / Dhrystones | 83 / Whetstones | 9011 / Characters/s | 6.8 FPS | 10.8 FPS |
| Harris 286+FPU 10MHz | 20MHz | 4702 / Dhrystones | 430.9 / Whetstones | 4922 / Characters/s | 7.9 FPS | 13.4 FPS |
| Intel 386SX | 16MHz | 3584 / Dhrystones | 66.1 / Whetstones | 2779 / Characters/s | 5.5 FPS | 9.3 FPS |
| AMD 286 | 16MHz | 3315 / Dhrystones | 65.9 / Whetstones | 4055 / Characters/s | 5.1 FPS | 8.6 FPS |
| Intel 286+FPU 10MHz | 12MHz | 2125 / Dhrystones | 286.8 / Whetstones | 5907 / Characters/s | 3.7 FPS | 9.3 FPS |
| NEC V20 8088+FPU | 10MHz | 814 / Dhrystones | 267.1 / Whetstones | 2081 / Characters/s | 1.4 FPS | —- |
| Siemens SAB 8088-2-P | 9,54MHz | 689 / Dhrystones | 13.6 / Whetstones | 1561 / Characters/s | —- | —- |
| Siemens SAB 8088-1-P | 8MHz | 560 / Dhrystones | 10.7 / Whetstones | 1421 / Characters/s | —- | —- |
| AMD 8088 | 4,77MHz | 314 / Dhrystones | 6.7 / Whetstones | 566 / Characters/s | —- | —- |
„Zda to v tomto režimu umí využít i disketovou mechaniku, nevím, ale pokud ano, bylo by to opravdu zajímavé a byla by možnost psát aspoň programy v Basicu“
Neumí, to „C“ ve verzi znamená Cassette. Celá myšlenka pochází z prapůvodního IBM 5150, který měl jít použít i bez floppy mechaniky. Port pro magnetofon (a potřebné rutiny v biosu), ale obsahuje právě jen 5150. Na klonech tedy z basicu nijak ukládat nejde.
Škoda a dík za info.
Ale funguje tiskárna připojená přes paralelní port LPT1. Ukládat sice nejde, ale tisknout lze. I zdrojáky 🙂
Tak že toto beží aj po tých rokoch je naozaj slušný výkon.
Koukám, že tomuto stroji vzadu chybí ta ikonická zásuvka…
Zásuvka tam je, ale jen ten hranatý kryt schází. Možná když prolezu bedny ve stodole, tak nějakou najdu 🙂
Ahoj, také jsem tento stroj měl. Ale bez ISA redukce a řadiče HDD, zato se dvěma FDD. Monitor jsem měl klasický Teslácký – použitý základ z TV Merkur.
Co musím pochválit a co není dnes úplně běžné, byla ta klávesnice. Nevím jak komu z vás, ale mě se na ní programovalo úplně božsky a myslím, že to byla snad nejlepší klávesnice co jsem měl (možná ještě jedna pozdější). Ty plasťáky co bereme k PC v práci dnes…. hmmm…. Pořád si říkám, že si nějakou podobně kvalitní konečně koupím…
Jinak, ten způsob, že se NEPOUŽÍVÁ klasická základní deska, ale tzv. ISA backplane nebyl zase tak neobvyklý jak by se mohlo zdát. Běžné to bylo u průmyslových PC a třeba pokladen. Důvod byl mimo jiné v tom, že celý nejnutnější základ byl na jedné malé kartě a další věci byly prostě volitelné formou dalších karet. To dávalo velkou variabilitu při malých rozměrech a rozumné ceně (prostě se tam nedalo co se dát nemuselo).
Také servery měly často CPU kartu atd…
Ahoj, to asi jo, ale kolik si měl doma počítačů bez základní desky a byl to klasický počítač? Pomineme-li PP06 🙂
Ahoj, Tvému výroku: „Jediné, co mě napadlo, že v té době bylo asi v nadlidských silách navrhnout složitější základní desku jako celek, jak ji známe z klasických XT a tak ji rozkouskovali.“ jsem se opravdu musel zasmát. V 70. letech tu soudruzi dělali osmivrstvé desky do malých a středních sálových počítačů, tak proč by o 10 let později neuměli obšlahnout „pitomé“ IBM 5150? 😀
Jinak na půdě mám 386 „západní“ myslím od firmy DIGITAL a ta má taky jen backplane. Variabilita byla v dřívějších dobách důležitá, protože takovýhle mikropočítač stál skoro to co rodinný dům a bylo potřeba to zařízení udělat prodejné. Taky tohle řešení teoreticky nabízelo širší možnosti pro budoucí upgrade i pro zatím neexistující HW, stašilo dodatečně vyrobit jednu kartu a nebylo nutno předělávat celý počítač který např. řídil výrobní linku kterou nešlo dlouhodobě odstavit. Škoda že se to nepoužívalo více, daly by se dělat zajímavé kousky s kombinacemi různého HW…
Dá se to dokázat, že „soudruzi dělali osmivrstvé desky“? Jestli jako 8 desek nad sebou, tak tomu bych i uvěřil 😀
Jasně, osmivrstvé byly například desky v procesoru MDT1000 z VUMS. Ten se používal např. v Digigrafech druhé generace (označované 3,5G) které se vyráběly v ZPA Nový bor někdy na konci 70. let. https://www.ecsnb.cz/dgf-3.5g.html Bylo toho víc, nějaké věci pro řízení letového provozu, systémy pro navádění střel pro tehdejší SSSR (samozřejmě to pak sověti prohlásili za svoje dílo a češi tradičně ani nepípli) atd, ale nedaří se mi dohledat online prameny. Většina těch věcí bylo pro armádu v utajení a vyvážely se na východ, takže se po nich slehla zem 🙁 Je smutné (ale i pochopitelné) že většina lidí dnes hodnotí úroveň naší techniky v „době minulé“ jen podle toho co tehdy bylo nebo naopak častěji nebylo v obchodech. To bylo opravdu tragikomické, stejně jak tehdejší politické vedení a jejich pokusy o absolutní řízení všeho, včetně toho čemu vůbec nerozuměli. Díky tomu se taky spousta opravdu dobrých konstrukcí a vynálezů u nás nikdy sériově nezačlo vyrábět, takže se o nich většinou nedověděla ani odborná veřejnost, natož prostý lid. Nechtěl bych se prezentovat jako nějaký obhájce dob minulých, proboha jen to ne, ale vím že tady bylo mnoho šikovných lidí kteří dokázali velké věci. Že to pak politikové zadupali do země je věc druhá, nicméně téhle hluboce zakořeněné národní tradice se držíme dodnes 🙁
Nejsem žádný odborník na počítače, ale to co se produkovalo zde a co na západě, bylo jako nebe a dudy. Já v podvědomí, co by v té době bylo dobré, nemám nic. Všechno bylo totálně pozadu a žádné chytré hlavy tomu nepomohly. Z vězení se toho moc dokázat nedá, ale dá se tam přežívat a zažít i dobré osobní chvilky.
Hmm nebe a dudy, do jisté míry máš pravdu, ale to je jakési černobílé vidění světa, nemyslíš? Připomíná mi to známou scénu s krabičkou od zápalek v Pelíšcích. A teď jsme oslavili 30 let toho snu o demokracii. Co jsme za tu dobu dokázali kromě rozkradení toho „ničeho“ co zbylo po době minulé? Opět zde není žádný skutečně český počítač na světové úrovni. No ale nic to nemění na faktu, že na konci 70. let ty osmivrstvé desky tu skutečně byly, a nebyla to ani nějaká nepovedená kopie čehosi amerického. Pokus o vlastní cestu a já ho oceňuju, že v zemi kde nešlo NIC, stvořili NĚCO. Ono se taky už zapomíná na to, že jedna z příčin že zde nebylo nic, bylo západní embargo na klíčové technologie. Jasně, byla to reakce na chování východu, tedy SSSR. Mě je jen trošku líto, že dnes se už o tu vlastní cestu ani nikdo nepokouší, protože „se to přece nevyplatí“. A tenhle virus v myšlenkách lidí je horší než jakékoli embargo. A tak příští světový hegemon bude čína a bude se realizovat její vidění světa, protože oni se pokouší o všechno, i o to co na začátku nevypadá dobře. Bojím se že to pro nás bude ještě horší než ty „doby minulé“.
Tenhle počítač jsem měl doma taky. Táta ho přinesl, když se u nich v práci vyřazovaly.
Zajímavá je jeho CGA karta. Má totiž HARDWAROVÉ ČESKÉ ZNAKY, a to v kódování Kamenických.
Další zajímavost je její zdvojená kapacita – normální CGA karty obsahují 16KB paměti, ale tento československý klon má k dispozici 32KB paměti. Že to žádné programy nevyužívají (protože to originální CGA od IBM neumí je jiná věc). Jinak – měl jsem připojen černobílý televizor Merkur a ta CGA grafika přes něj nevypadala vůbec špatně. Víme, jak jsou CGA barvy hnusné, ale v šedobarevné škále to bylo fakt v pohodě.
Docela by mě zajímalo, odkud se pořád tenhle nápad s dvojnásobnou pamětí bere:-)
Pár těch karet mi rukama prošlo a stejně jako u těch dvou co pořád mám na nich bylo osazeno 8 kousků KR565RU6. To je sovětský ekvivalent pamětí Intel 2118 (na fotce tady je vidět MB8118 od Fujitsu) , což není nic jiného než 4116 s jediným pětivoltovým napájením. Tedy 16KB.
Aha. Tu informaci o 32KB nemám ze své hlavy. Každopádně, s tím co píšeš, se asi nedá přít. Je třeba možné, že je adresový prostor jinak namapován? Tedy, že do adresového prostoru B800h:4000h – B800:7FFFh se zrcadlí B800:0000 – B800:3FFF? (a že to u originální americké CGA bylo jinak?)
Vůbec netuším. Určitě by to stálo za prozkoumání, ale spíš bych čekal, že se nepouštěli do větších akcí a obšlehli CGA tak jak bylo.
Jeden rozdíl ale určitě je. Kompozitní výstup je černobílý, takže „trik“ s šestnácti barvami na NTSC televizi u PP06 nefunguje…
Asi mám definitivní rozlousknutí rébusu s CGA kartou se 32KB paměti. Mám doma sešítek archotektura počítačl PC od Eduarda Smutného a tam popisuje, jak vyvíjeli kartu, kterou nazvali CGA-2 a má teěch 32KB. Tu ale nepoužili v PP-06, ale v SAPI86.
Nebyla by prosim fotka toho backplanu zespod? Potreboval bych to vyrobit. Mam vsechny karty do PP06 ale sbernice mi chybi.
Tohle nepomůže? https://www.high-voltage.cz/forum/pc-retro-sestavy/zvt-pp06/
Diky to by asi stacilo ale vidim ze je to uz nejaka modernejsi verze sbernice kde jsou i bezne isa porty tudiz netreba redukci na radic pro disk 🙂
Nahodou dumpy epromek z PP06 nekde nekdo nema? Hodily by se vcetne epromky z graficke karty.
Pomohlo ale chtelo by to alespon rozmery desky a roztece konektoru at muzu udelat repliku.