Vždy jsem si myslel (někdy to znamená nic nevědět), že operační systém má za úkol uvést počítač tak nějak do chodu, aby se s ním dalo pracovat. Například MS-DOS, Linux, OS/2 Warp to umí, ale první Windows 1 až 3.11 to neumí a přesto je to operační systém. Aby jste Windows 1.0, který vyšel v roce 1985 spustily, potřebuje minimálně operační systém MS-DOS 2.0 a tu dochází k té divnosti. Jeden operační systém k sobě potřebuje druhý operační systém a pokud je tedy pravda, cituji z WIKIPEDIE: Operační systém je základní programové vybavení počítače (tj. software), které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí.
Tím pádem Windows 1 až 3.11 by neměl být operační systém, ten můžete zapínat i vypínat, zavádět do operační paměti, zase ho odsud odebrat jak se vám zlíbí a počítač bude pořád zapnutý s operačním systémem MS-DOS. Nabízí se tedy otázka, zda Windows 1.0 až 3.11 nejsou pouhou nástavbou MS-DOSu a jeho grafickéhé rozšíření. Pokud je aplikace pro MS-DOS, bude spustitelná i pod Windows, ale pokud je program pro Windows, už ho v MS-DOS nespustíte. Já tedy budu brát Windows jako operační systém, koneckonců je to napsané i na krabici.
Windows 1.0 byl zvláštní tím, že se otevřená okna nemohly překrývat, tak se řadily vedle sebe. Příchodem Windows 2.0 v roce 1987 se to mění, okna už jdou přes sebe, ale přelomová verze má číslo 3.0, která vyšla v roce 1990 a 3.1 z roku 1992.
Krabice podobné a přesto jiné
Posledním Windows co se spouštěl z MS-DOSu spatřil světlo světa v roce 1993 a byla verze 3.11 a šlo vylepšenou verzi 3.1. První verze 1.0 a 2.0 neměly moc úspěch, to až verze 3 odstartovala šílenství zvané Windows. Bylo to hlavně tím, že Microsoft dohnal konkurenci a i ji předčil. Windows 3.0 už měla dobrou správu pamětí, programy MS-DOS mohly běžet v okně, existovalo už dost aplikací, byly už přehledné, byl už dostatečně rozšířen a dodávaly se už i jako předinstalované do nových PC. To dávalo najevo, že tento systém už za něco stojí, když se výrobci rozhodli ho dávat na své počítače. U nás v ČSFR se pojem Windows dostavil až s číslem 3.1, které byly česky s plnou podporou češtiny, mohli jste psát s diakritikou, navíc se spoustou různých fontů a tím začal klasické programy pro MS-DOS nahrazovat.
Důvod byl jednoduchý, zatím co MS-DOSu jste pustili maximálně jeden program, zde jich šlo pustit víc. Jakožto tvrdě pracující člověk, jste si třeba na práci otevřel textový editor Word + tabulkový procesor Exel a k tomu hru karty Solitaire. Následovalo rozdělení práce 15 minut ve Wordu, 15 minut v Exelu a 30 min hraní karet. Vetšinou se čas u prvních dvou zkracoval a pro hru prodlužoval. Z Windows se stal houževnatý pracant a příchod verze 3.11 to jen umocnil. Jeho hlavní silou bylo jednoduché se síťovaní počítačů, aniž by se použil software třetí strany. Bylo možně jednoduše posílat soubory mezi sebou, použít jednu tiskárnu pro více počítačů, byly vylepšeny 32-bitové komponenty jak k síti, tak k pevnému disku a systém byl celkově svižnější.
Co na to hráči her, jako jsem byl já, ty nechával Windows chladný ještě několik let. Microsoft si to uvědomoval, že MS-DOS byl stále u výrobců her číslo jedna a chystal se vše logicky spojit v jedno. U mé první 286tky se 40MB HDD Windows neměl šanci i když dávná přítelkyně naléhala, ale musela si vystačit s BlockOutem. Záhy disk zkolaboval, byl nahrazen 80MB, od té doby se stal Windows přítelem mého pevného disku, ale já ho ignoroval.
Jako sběratel mám zatím jen ve své sbírce Windows 3.0 anglicky a Windows 3.1 + 3.11 v českém jazyce. Jak jsem psal na začátku, pokud jste tedy chtěli Windows řady 1.0 až 3.11 provozovat, bylo potřeba nainstalovat MS-DOS, v mém případě jsem instaloval verzi 6.22 a udělal z toho video, které mám na svých stránkách spolu se sbírkou MS-DOS co zatím vlastním. Na tento systém obsahuje už i nainstalovanou myš, takže budu dál pokračovat a nahraji Windows 3.11 z disket 3.5 za pomocí disketové mechaniky. Jinak všechny verze do Windows 3.1 šly spustit na procesoru 286, ale poslední verze Windows 3.11 už potřebovala procesor z řady 386SX a 2MB operační paměti.
Obrázky z instalace
Video s instalací
No pokud se nepletu tak Wokna 3.x nejsou operační systém ale jenom jeho grafická nadstavba. Asi jako ta M602ka nebo Norton. Jako OS se označuje až NT nebo 95ka pro domácí použití. takhle se to vždycky v mym okolí bralo.
Ale na krabici je napsáno operační systém, proč by to tam jinak psali?
Protože marketing?
Je pravděpodobné, že jako OS se to prodávalo možná líp, než mít na krabici jen grafická nadstavba OS pro MS-DOS. Možná Microsoft už věděl, že z toho časem bude OS v podobě WIN95-ME, ty si myslím fungují podobně jako dohromady MS-DOS + Win 3.11, jen už to není tak vidět.
Ani Win3x není jen GUI pro DOS. Rozhodně se to nedá porovnávat s NC nebo M602. To je úplně jiná kategorie. Níže ocituju nějaké důvody, které vysvětlují proč:
„It had its own API’s.
It had its own executable format and development tools
It had its own memory management and I/O routines
It had its own kernel and user interface
It had drivers written for it that supported many different devices
It had its own dynamic library implementation and its own component model(OLE)
It had games and applications written for it“
„Windows 3.1 used its own routines. Windows 3.11 had even more; IIRC, Windows 3.11 could use 32-bit file and disk access throughout. IIRC, that file and disk access was largely lifted and used in Windows 95.
Windows 3.x relied on himem.sys to provide greater-than-1 Mb support, but it didn’t rely on himem.sys for memory management. Importantly, it had its own VM implementation.
It also had its own device drivers.
It was also responsible for a large amount of hardware control.
It’s more than just an operating environment.“
Pekné, najjednoduchšie je všetky diskety nakopírovať do jedného adresára (napr. Install) a odtiaľ cez setup.exe spustiť inštaláciu – je to omnoho rýchlejší proces ako postupná inštalácia z diskety kde sa nevyhneme výmenám už aj predtým založených diskiet.. Dtto platí pre Win95 a Win98 (tam si treba dopredu naformátovať disk), aj keď tam nakopírujeme väčšinou inštalačné veci priamo na disk z CD. Výhodou je to že inštalátor si potom pamätá odkiaľ „ťahal“ inštalačné súbory a ak niekedy niečo potrebuje už si vie „potiahnuť“ sám potrebné súbory z tohoto priestoru a neotravuje hláškou „založ disketu č. x“, alebo „založ inštalačné CD“.
No kdyby se psal rok 1993-96, tak by si byl rád, že si Windows nainstaluješ hezky z disket, protože držet celou instalaci na HDD, by bylo plýtvání místem 😀 Ve videu to říkám, že můj první disk v roce 1993 byl 40MB bez Windows, později 80MB s Windows a nahrán z disket. Tak to prostě v době vzniku tohoto operačního systému bylo, s tím že většina uživatelů měla svoje zálohy na disketách. Jen se snažím ukázat originální software co mám, tím ho mít na svých stránkách + jeho instalaci a dobové použití. Jinak samozřejmě tvůj návod je spíš určen pro tuto dobu. Příště to bude Windows 95, taky hezky z disket, pokud se přečtou + OS IBM OS/2, taky z disket, snad budou čitelné po tolika letech.
Ahoj, při určitém nastavení je možné i Windows 9X/ME spouštět též manuálně příkazem WIN z DOSu 7.X. Je potřeba mít upravený jeden ze systémových souborů, aby se hned nespouštělo GUI, ale jde to 🙂 Takže si můžeš užívat propmt, dokud nezadáš příkaz ke spuštění Windows. V tomhle ohledu jde tedy stále o grafickou nadstavbu DOSu a za plnohodnotný OS bych považoval spíš až NT / XP a novější.
To sice ano, ale když si koupil Windows 95 – 98 – ME, tak je to jen jeden produkt a po instalaci bylo dál možné spouštět i věci z MS-DOS. Takže ty tři nazývat operačním systémem je OK 🙂
Koukám na komentáře a nestačím se divit. Jak si někdo ještě v roce 2020 může myslet, že Win9x byl jen GUI pro DOS? 😀
To je samozřejmě úplná blbost. Win9x není GUI nad DOSem. DOS pouze slouží jako zavaděč pro Win9x – dají se k tomu najít hromady velmi podrobných článků, které to vysvětlují (včetně blogů přímo od vývojářů). Jakmile se ten načte, převezme úplnou kontrolu svými vlastními ovladači a kernelem. I diskový subsystém se automaticky začne obsluhovat úplně jiným 32bit ovladačem. Proto třeba staré notebooky bez LBA nezvládají pod BIOS/DOSem přístup nad pozici ~500MB u většího disku, ale pod Win9x jsou oddíly nad tuto pozici normálně přístupné.
DOS programy pod Win9x běží díky docela sofistikovanému fejkování potřebných služeb. Microsoft udělal systém velmi hybridní, aby si poradil i tam, kde je potřeba načítat 16bit kód pro obsluhu hardware. Fakticky se ale nikdy nesáhne zpět na DOS 7.x, pokud Win9x běží. DOS je zde jen jako zavadět. Je to stejné, jako bychom v 90. letech označovali Linux za grafickou nadstavbu DOSu v případech, kdy jej zavádíme z DOSu zavaděčem LOADLIN (takhle jsem to tehdy dělal na 486 notebooku, protože jsem si nechtěl hrabat do MBR.